Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

MACHÁČEK: Ve věci brexitu nemá EU co slavit. Ale taky neslaví

Názory

  13:07
Možná není na škodu dát kritizovanému prezidentu Trumpovi jednou za pravdu nebo ho pochválit nebo uznat jeho zásluhu. Tvrdí to Eli Lake ve svém komentáři pro Bloomberg, a to kvůli Trumpovu postoji k Venezuele.

Donald Trump na letišti v texaském městě McAllen u hranic s Mexikem. foto: Reuters

Ve středu například Trump uznal venezuelského opozičního lídra Juana Guaidóa prozatímním prezidentem. Po Trumpovi následovalo víc než deset západních zemí. Venezuelské volby z loňského roku, které daly prezidentu Madurovi druhý mandát, prohlásily USA za nelegitimní a americký viceprezident Mike Pence zveřejnil video, v němž vyjadřuje podporu lidovým protestům proti Madurovi. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo naléhá na další latinskoamerické země, aby izolovaly Madurův režim.

Trumpova zahraniční politika se někomu může jevit jako chaotická, ale co se Venezuely týče, je velmi konzistentní. Už na počátku svého prezidentování Trump nařídil zmrazit finanční aktiva bývalého venezuelského viceprezidenta Ela Aissamiho - a od té doby je na americkou černou finanční listinu zařazováno stále víc lidí z Madurova mocenského okruhu.

Amerika koordinuje svou politiku právě s Guaidóem a USA plánují transformaci Venezuely, jíž jsou ochotny poskytnout masivní pomoc, jen co bude Maduro pryč od moci.

Americká levice už napadá Trumpa, že organizuje puč ve třetí zemi, ve skutečnosti ale Trump pracuje na obnově demokracie a základních lidských práv. Hugo Chávez a po něm Maduro uvěznili stovky oponentů, rozprášili média a soudy a brutálně potlačili mnoho demonstrací.

Když je dnes každý poněkud zklamán ze zmatených výkonů nejstarší demokracie v brexitových záležitostech, komentátor Bloombergu Clive Crook se pokouší o disentní názor.

Navzdory velké konkurenci z USA podle něj Británie ve vyspělém světě suverénně vede, co se politického rozkladu týče. To nelze zpochybnit, leč ani výkony zbytku EU prý nejsou zrovna úžasné.

Británie problém vyvolala, Británie situaci špatně řídí a Británie na to doplatí. Je to škoda, ale nemůžeme s tím nic dělat, není to žádný problém. Možná je to dobrá negociační pozice, ale EU by si měla přiznat, že odchod Británie je vůbec největší průšvih od založení Unie. Jedna z největších ekonomik světa opouští evropský projekt v době, kdy ekonomika EU není zrovna v nejlepší kondici.

Evropa se podle Crooka klidně mohla brexitu vyhnout, stačilo by, kdyby vyšla vstříc původním požadavkům bývalého premiéra Davida Camerona. Evropa prý nesmyslně trvala na tom, že svoboda pohybu lidí je neoddělitelná od svobody pohybu zboží, financí a služeb, když je prý přitom logické, že je oddělitelná úplně snadno.

Evropané si tuto svoji zásadu mohli rozmyslet ještě jednou, po překvapivých výsledcích referenda, a nabídnout Britům kompromis, ale neudělali to. Navíc - a to je asi nejdůležitější - Crook vyčítá EU27, že trvala na separaci vyjednávání výstupní smlouvy a jednání o budoucích podmínkách obchodního uspořádání.

Poznámka Monitoru JM: I když souhlasíme, že ze strany EU27 není ve věci brexitu co slavit, zároveň si na rozdíl od Crooka myslíme, že taky nikdo nic neslaví či nemá vítězoslavný pocit. A nevíme, kde Crook přišel na to, že někdo něco oslavuje. A kdyby se jednalo o výstupní smlouvě a budoucím obchodním uspořádání mezi Británií a EU najednou, byl by to úplný galimatyáš.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.