Upozorňuje na to zpravodajská analýza deníku The Wall Street Journal. Z propadu ekonomik se rodí dvoukolejné oživení. Někteří pracující, některé firmy a některé regiony vyšly z krize dobře, možná dokonce silnější. V jiných úpadek pokračuje a na obzoru je jen nejistota:
Před pár měsíci řada ekonomů předvídala vývoj ekonomiky ve tvaru písmene V nebo U. Pesimisté mluvili o písmeni L a leckdo navrhoval i logo „fajfky“ firmy Nike, tedy propad a velmi postupný a zdlouhavý náběh. Nyní přichází do módy či povědomí písmeno K. Horní paže jsou dobře vzdělaní a úspěšní a bohatí, především ti nějak spojení s digitální ekonomikou nebo dodávkami toho, co je potřeba v domácnostech. Bude se víceméně dařit technologicky vyspělým městům. Na dně a spodní paži jsou naopak nekvalifikovaní a méně kvalifikovaní, zastaralejší druhy byznysu a regiony a sektory napojené na turismus a shromažďování většího počtu lidí. Ty čekají dlouhé roky zotavování a léčení hlubokých jizev.
Možná se tak dá vysvětlit i jedno zjevné rozpojení. Vesměs se daří akciovým trhům, ale fronty na jídlo u charity jsou pořád delší a roste a poroste i nezaměstnanost. I když to se týká hlavně Ameriky. Byznys jako kasina a divadla se prakticky celý vypařil. Letecká doprava v USA je na třetině výkonu, restaurace na polovině obratu a zisky benzinových pump se propadly o čtvrtinu. Prodělávají či se hlásí do bankrotu hotely, ropné firmy, obchodní domy apod. Na mohutném vzestupu jsou všechny možné dodávkové služby, řemesla a veškerý byznys spojený s vylepšováním a drobnými rekonstrukcemi bytů, domů a zahrad. Daří se zdravotnictví, financím a informačním technologiím.
…
Na serveru Eurointelligence.com v rámci určitého shrnutí vzpomínají na první vlnu pandemie. Život se tehdy úplně zastavil, ale bylo to v něčem i inspirativní. Lidé prozkoumávali nové způsoby toho, jak se zabavit a propojit s druhými, jak rozvinout nové dovednosti – a mnozí přemýšleli, jak nově vydělat peníze. Najednou byl čas na procházky po okolí bydliště i delší konverzace a rozpravy v rámci rodiny. Projevovala se solidarita a vděčnost. Tleskalo se zdravotníkům a pracovníkům v první linii.
Druhá vlna je úplně jiná. Většinou mají všichni pořád masky a byly vytvořeny bubliny a bezpečné prostory. Restrikce jsou mnohdy lokální a pravidla se pořád mění. Vlády všude na světě se lidem jeví méně kompetentní v krizovém řízení – a to je dalším zdrojem nejistoty. Žít s virem rok nebo rok a půl je úplně jiná perspektiva než žít s ním pár týdnů. Všechno je tak nějak osobnější. Mění se zvyky i způsob života. Lidé musejí snášet mnohem více finanční nejistoty, vládní podpůrné programy budou pomalu končit. V dlouhých měsících před námi se budeme učit nejen dodržovat pravidla, ale budeme muset umět přežít, aniž bychom věděli, kdy to skončí.
Všude narůstá nová polarizace mezi těmi, kdo dodržují restrikce a kdo proti nim protestují. Vzniká nová frontová linie veřejného diskurzu. Příkop mezi globalisty a obránci soběstačnosti a národního státu se také prohlubuje. Protestující proti rouškám a restrikcím jsou z mnoha různých prostředí, ale většinou nedůvěřují vládám a státním institucím a mobilizují se skrze sociální sítě. Francouzská Jean Jaures Fondation tvrdí, že v průměru více inklinují k pravici a v případě Francie pak protestující sjednocuje nechuť k prezidentu Macronovi.
V Německu je kancléřka Merkelová schopna generovat větší důvěru a podporu, ale i v Německu – stejně jako všude jinde – lze zaznamenat pokusy pravicových extremistů a fašizujících elementů infiltrovat protiroušková hnutí, a to jak na veřejných shromážděních, tak skrze dezinformace na sociálních sítích. Extremistické strany zatím z krize viditelně neprofitují, ale časem se to může změnit. Narůstá i rozpor mezi těmi, kteří tvrdí, že pandemie ukázala, že se musí posílit národní stát, a těmi, kdo tvrdí opak, tedy že právě kvůli pandemii je třeba posílit mezinárodní kooperaci.
Výzvou pro všechny vlády na světě je mít pozitivní narativ, ukazovat cestu přes krizi, jíž lze uvěřit, a zabránit tomu, aby se nové polarizace a štěpení společnosti vymkly kontrole.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
