Ano, je to ten skandál, kdy se za českou firmu, která nemá prokazatelné výsledky ani zkušenost v oboru, v Kyrgyzstánu přimlouval kancléř prezidenta Miloše Zemana Vratislav Mynář. Soud asi bude, ale kyrgyzská vláda je přesvědčena, že vyhraje – také proto, že Liglass neplní jednu z důležitých smluvních podmínek.
MACHÁČEK: Rozdíl mezi Lindnerem a Zemanem |
Když český ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček uzavře memorandum na průzkum těžby lithia s neprůhlednou australskou firmou European Metals Holding, schválí parlament po diskusi jakési nezávazné doporučení, ale vláda nezruší nic.
Můžeme samozřejmě diskutovat o tisíci a jednom rozdílu v obou případech, samozřejmě je zajímavé znát detaily toho, jak se mohla australská firma zaháčkovat v Česku, postupně, už od roku 2010, a kdo s tím měl co společného.
Celkový obraz je ale takový, že „good governance“ se pozná také podle toho, jak rychle a flexibilně jsem schopen korigovat vážné chyby. Chyby může udělat každý, konkrétní úředník nebo ministr může podlehnout korupčním tlakům a podobně. Neschopnost a špatné vládnutí se bohužel poznají podle toho, že nejsem schopen špatná rozhodnutí co nejdříve korigovat a změnit. Kyrgyzstán v tomto ohledu vyhrává nad Českou republikou, a navíc si také umí lépe ohlídat národní a strategický zájem. Tady už ani nejde mluvit o posunu české politické a vládní kultury někam na východ, protože Kyrgyzstán je daleko na východ od nás.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
