Především rivalita Ameriky a Číny nás bude doprovázet příští dekády. Součástí měla podle mnohých být i obchodní válka USA s Čínou.
Jakkoli nějaká technologická rivalita mezi USA a Čínou asi nezmizí, obchodní válka s USA s Čínou bude podle všeho brzy minulostí. Americký prezident Donald Trump se chystá brzy oznámit velkolepou obchodní dohodu mezi USA a Čínou.
Trump už je v tomto ohledu čitelný: udělá bububu, vystraší spojence i protivníky, vyvolá chaos – a pak oznámí báječnou dohodu. Ta se sice moc neliší od původního stavu a původních dohod, ale Trump ji předkládá jako něco nového a skvělého.
Bylo to tak se Severní Koreou, s Kanadou a Mexikem, s Jižní Koreou a Japonskem a nyní se to chystá s Čínou. Trump oznámí velké vítězství – a Čína spíše naoko otevře některé sektory ekonomiky zahraničním investicím a slíbí větší ochranu intelektuálního vlastnictví. V praxi se ale tolik nezmění.
Až Trump „vyřeší“ Čínu, přijde na paškál Evropa. Předehra už probíhá. Trump si vyhodnotil rozhodnutí Světové obchodní organizace (WTO), že evropská firma Airbus dostávala neoprávněné dotace, tak, že pohrozil cly na evropské zboží včetně leteckých součástek.
Jenže Trump jaksi zapomněl zmínit, že stejná organizace WTO zjistila nelegální daňové úlevy i v případě amerického Boeingu. Obě rozhodnutí Světové obchodní organizace čeká ještě odvolací řízení. Pokud Trump spustí cla, je EU připravena odpovědět: spustí cla na letadla Boeing, mango, hrušky, traktory a autosoučástky.
Mezitím lze čekat, že Trump spustí cla na evropské automobily. Je o tom prý už rozhodnut. Jen se neví, jestli to budou cla na celá auta, na součástky, nebo jen na elektrická auta.
To poslední se zdá jako maličkost, ale může to rozložit celý nově vznikající evropský průmysl v jeho zárodku. Každopádně tu máme na obou stranách spoustu výbušných ingrediencí do výživné polévky plnohodnotné obchodní války.
Teď ale k tomu nejdůležitějšímu: hrozba amerických cel především na auta vede k tomu, že EU s německými zájmy v čele by ráda uzavřela s USA komplexní obchodní dohodu o svobodném obchodu. EU si kvalifikovanou většinou odhlasovala jednání o zrušení cel na průmyslové zboží v obchodu s USA. Proti byla Francie a Belgie.
Jenže Američané dávají jasně najevo, že do příští komplexní obchodní dohody s EU hodlají zahrnout i zemědělské produkty. Němci by to snad překousli, ale Francouzi budou rozhodně proti. Takže kromě euroatlantického napětí se nám vynoří nevraživost uvnitř EU – mezi Francií a Německem.
A to jsme ještě nezmínili další zdroje napětí mezi EU a USA, které se týkají hlavně Německa: jde o rusko-německý plynovod Nord Stream 2, výdaje na zbrojení v rámci NATO, čínské technologie, obchod s Íránem i klimatickou dohodu.
Jaro i léto zkrátka slibují divoké přestřelky přes Atlantik, což mimochodem vylučuje společný euroamerický postup proti Číně. A to všechno se bude dít na pozadí chaotického brexitu a hospodářského zpomalení. Máme se na co těšit.
