Moskva a NATO se hádají o ruské vojáky na Ukrajině

Ukrajinská vláda předkládá zákon, který má zemi navést na cestu do NATO, a žádá zahraniční věřitele o další peníze. Boje na východu Ukrajiny si podle OSN vyžádaly skoro 2600 mrtvých. Česká diplomacie označila pronikání ruských sil na Ukrajinu za zásadní ohrožení míru a stability v celé Evropě a vyzvala Moskvu, aby své vojáky z Ukrajiny stáhla.

Rusko narušilo suverenitu Ukrajiny

"Navzdory prázdnému popírání z Moskvy je nyní jasné, že ruští vojáci a vybavení nezákonně překročili hranice na východní a jihovýchodní Ukrajinu," prohlásil generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen a označil to za "do očí bijící" narušení ukrajinské suverenity a "vážnou eskalaci ruské vojenské agrese proti Ukrajině". O "posílení spolupráce" s Ukrajinou má aliance rozhodnout na summitu příští týden.

Satelitní snímky, které podle NATO potvrzují vpád ruských vojsk na Ukrajinu, ruský ministr zahraničí dnes odmítl jako "počítačové hry". Sergej Lavrov zároveň vybídl západní partnery, aby se konečně věnovali seriózní analýze, jednáním a řešení ukrajinského konfliktu.

Také podle Putina by Západ měl přinutit Kyjev k rozhovorům s proruskými separatisty, protože jinak v zemi pořádek nenastolí. Počínání ukrajinské armády na východě země šéf Kremlu přirovnal k "úderům fašistů" za druhé světové války. "Rusko je daleko od toho, aby se nechalo vtáhnout do nějakých rozsáhlých konfliktů. Nechceme to a ani se k tomu nechystáme," řekl Putin, nicméně partnerům doporučil "nezahrávat si" s jadernou velmocí (více čtěte ZDE).

Předseda Evropské komise José Barroso v telefonickém rozhovoru s Putinem vpád ruských sil na Ukrajinu rovněž odsoudil. Oba politici spolu hovořili v předvečer mimořádného summitu EU, který se kromě jiného bude zabývat právě ukrajinskou krizí. Většina vlád v Evropské unii požaduje nové sankce proti Rusku.

Stabilní Evropa v ohrožení

Ke konfliktu se vyjádřila i česká diplomacie. Ta považuje pronikání ruských sil na Ukrajinu za zásadní ohrožení míru a stability v celé Evropě. Ministerstvo zahraničí v prohlášení vyzvalo Moskvu, aby své vojáky z Ukrajiny stáhla, zastavila ostřelování ukrajinského území, přerušila zvyšující se dodávky výzbroje proruským povstalcům a umožnila nezávislou kontrolu ukrajinsko-ruské hranice.

Ukrajina se mezitím chystá ucházet se o členství v NATO. "(...) ukrajinská vláda předkládá parlamentu návrh zákona o zrušení ustanovení, že ukrajinský stát nebude členem žádných paktů, a o obnovení orientace Ukrajiny na členství v NATO," prohlásil na zasedání kabinetu premiér Arsenij Jaceňuk. Rasmussen dnes připomněl rozhodnutí aliance, že Ukrajina může do NATO vstoupit, pokud bude mít zájem a splní všechna potřebná kritéria.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch upozornila na to, že proruští povstalci na východě Ukrajiny zadržují civilisty a podrobují je mučení, ponižujícímu zacházení a nucené práci. Separatisté, kteří v oblasti bojují proti ukrajinské armádě, prý rovněž civilisty zadržují kvůli tomu, aby jim mohli posloužit jako rukojmí. "Trend je jasný a alarmující," řekl dnes novinářům v Kyjevě zástupce generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ivan Šimonović. "Aktuální počet zabitých je 2593 a blíží se ke třem tisícům, pokud započteme 298 obětí z letu MH 17," dodal v narážce na malajsijský boeing, sestřelený 17. července na východní Ukrajině. Denní průměr zabitých se během čtyř měsíců zvýšil z 11 na 36.

Moskva nabízí zlevněný plyn

Rusko v pátek ústy ministra energetiky vyjádřilo ochotu jednat o obnovení dodávek zemního plynu na Ukrajinu a také nabídlo téměř 20procentní slevu. Ukrajina však podle agentury Reuters požaduje ještě výraznější snížení ceny. Ukrajinský premiér Jaceňuk dnes apeloval na Mezinárodní měnový fond (MMF), aby zemi uvolnil další část peněz z dohodnuté půjčky, a to i kvůli vysokým nákladům na válku s rebely.

Ukrajina zatím v rámci programu MMF v květnu obdržela zhruba 3,2 miliardy dolarů. Výkonná rada MMF bude o schválení další splátky jednat v průběhu dneška. Druhá tranše bude pravděpodobně činit 1,4 miliardy dolarů.