Na začátku bylo prohlášení ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, že Rusko je ochotno pomoci silám NATO v Afghánistánu se zásobováním jednotek. „Akce Manas“, tedy úvěr, prakticky však dar, dvou miliard dolarů Biškeku pod nevyřčenou, ale jasnou podmínkou uzavření americké základny, už byla v plném proudu.
Až škodolibě pak znělo prohlášení zástupce Ruska při NATO Dmitrije Rogozina, že Moskva nemůže Spojeným státům s vyjednáváním o dalším setrvání základny nijak pomoci. „Západ sice obviňuje Rusko z neoimperialismu, ale my ctíme kyrgyzskou nezávislost,“ uvedl Rogozin.
Ruská ochota ke spolupráci při zásobování jednotek aliance v Afghánistánu (Moskva už povolila přepravu nevojenského materiálu) má své podmínky. Jednou z nich je, že Spojené státy uloží k ledu svůj plán na výstavbu protiraketových základen v Polsku a Česku.
Další podmínkou, o které se mluví, je ukončení snah o rozšíření Severoatlantické aliance o Gruzii a Ukrajinu, které prosazovala předchozí administrativa George W. Bushe. Náměstek americké ministryně zahraničí William Burns podle agentury Interfax v Moskvě přesto před několika dny uvedl, že Obamova administrativa je připravena k novým formám spolupráce s Ruskem, a to i v rámci protiraketové obrany.
