V úmrtním listu není uvedena choroba, nýbrž symptomy, a to vysoká horečka s vyrážkou. Vědci z univerzity v Amsterodamu tvrdí, že se dosavadní studie o Mozartově smrti opírají o nespolehlivá svědectví. Berou v potaz výpovědi lidí, kteří sice byli svědky Mozartových posledních dní, ale jejichž vzpomínky byly zaznamenány i několik desetiletí potom.
Nizozemci, kteří svůj názor zveřejnili v pondělním čísle časopisu Annals of Internal Medicine, se však opírají o informace z oficiálního vídeňského registru úmrtí z roku 1791. Mozart zemřel ve Vídni a tento přístup umožňuje zkoumat jeho skon ze širšího hlediska.
Mozartova poslední skladba: Requiem
"Dospěli jsme k tomu, že byl Mozart obětí epidemie streptokokové infekce krku. V měsíci jeho smrti jí ve Vídni onemocnělo mnoho lidí. A Mozart byl jedním z těch, u nichž se objevila smrtelná ledvinová komplikace," sdělil člen nizozemského vědeckého týmu Richard Zegers.
Streptokoková faryngitida prý se mohla začít šířit z vídeňské vojenské nemocnice. U Mozarta se k počáteční vysoké horečce, která je u zánětu hltanu běžná, připojily otoky, bolesti zad a také vyrážka, což odpovídá streptokokové infekci vedoucí k zánětu ledvin.
Možná je i spála
Zegers nevylučuje, že měl Mozart spálu, kterou může rovněž způsobit streptokoková bakterie. Přesto se kloní spíš k první hypotéze, protože u Mozarta se vyrážka objevila až ke konci, zatímco u spály nastupuje v raném období nemoci.
