21. května 2016 8:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Možná přijde i Wałęsa. Noví X-Meni se vracejí do Polska

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Uwaga! Michael Fassbender jako Magneto usazený v Polsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Uwaga! Michael Fassbender jako Magneto usazený v Polsku. | foto: CINEMART

Filmová série X-Men tentokrát zavítala do polské slévárny v 80. letech minulého století i do starého Egypta. A ,samozřejmě, do Osvětimi.

X-Meni patří v rámci komiksového mainstreamu k hloubavějším, sofistikovanějším dílům. Poctivě pamatují na zásadní cílovou skupinu komiksových dobrodružství, tedy na zakomplexovaného teenagera, který nechce být sám se svou „jinakostí“. Přesně takový pocit totiž zažívají mutanti, o nichž tato série vypráví. A jejich komunitní existence je tudíž v rámci fikčního světa přirozená, nikoli poněkud násilně dotvářená jako v případě jiných sérií.

Etické, psychologické a filozofické otázky, které X-Meni řeší, jsou většinou položeny věrohodněji než jinde a zvykli jsme si i na relativně syrový dotek s konkrétní, „nepohádkovou“ realitou. Snímek X-Men: První třída z roku 2011 začíná výjevem z koncentračního tábora v okupovaném Polsku, kde nacistický lékař drasticky testuje nadpřirozené schopnosti malého mutantského chlapce Erika Lensherra – budoucího Magneta. Ne každý z diváků a kritiků tehdy prolnutí komiksového výmyslu s reálnými nacistickými zločiny strávil, převládlo však uznání za odvahu chopit se takto tématu holokaustu. (Návrat k tomuto motivu v současném filmu je ovšem opravdu diskutabilní: člověk nemusí být přecitlivělý, aby mu hrdinové v komiksových kostýmcích v kulisách osvětimského památníku přišli poněkud nepatřiční.) Tvůrci si tehdy pohráli také s karibskou krizí a následující film X-Men: Budoucí minulost z roku 2014 zavedl diváky do roku 1973 a odehrával se na pozadí války ve Vietnamu.

X-Men: Apokalypsa
X-Men: Apokalypsa: Rose Byrne.

Nejnovější výhonek této série X-Men: Apokalypsa se posunul o další dekádu dál, do roku 1983 – a našince může potěšit, že zčásti těsně za české hranice, do Polské lidové republiky. Erik – Magneto (Michael Fassbender) tam totiž zapustil kořeny, má ženu a dcerku, traumata zažehnal a schopnost manipulovat kovovými předměty tají. Snad ale právě kvůli svému vztahu k železu si našel práci v hutním provozu. Málem to vypadá, že se další dějinnou epizodou zachycenou v X-Menech má stát vzestup Solidarity a pád komunismu. Tak daleko ale americký zájem o středoevropské dění samozřejmě nesahá. Politické nuance se neřeší, atmosféru východního bloku v 80. letech obstará žigulík, pár trabantů a polští policajti s luky (!), kteří přijdou sebrat Magneta a nemohou přitom mít s sebou nic kovového. Že jsou polští dělníci bilingvní a rozumějí jak polštině, tak angličtině, netřeba zdůrazňovat.

Skutečné dějiny jsou tentokrát zastoupeny jen obecně pojatým napětím mezi supervelmocemi a jaderným zbrojením. Hlavní problém se vynoří ze starého Egypta – je to „megamutant“ zvaný Apokalypsa, který při svém reinkarnačním putování historií načerpal vlastnosti skoro všech jiných mutantů. Když se probudí v dotyčném roce 1983, svět se mu nelíbí a chce jej napravit. Bohužel tak, že jej za pomoci čtyř pomocníků z řad mutantů v podstatě zničí.

X-Men: Apokalypsa

USA 2016

Režie: Bryan Singer

Hrají: James McAvoy, Michael Fassbender, Oscar Isaac ad.

Premiéra 19. 5.

Snímek X-Men: Apokalypsa tentokrát čerpá spíše z legitimního, ale méně výrazného inspiračního zdroje než v posledních dvou filmech: provokativní hru se závažnými historickými událostmi nahradily nezávazné výpůjčky oblíbených motivů populární kultury, vyskytující se od Mumie přes Harryho Pottera po Star Wars.

Jestliže tedy jedním z ceněných aspektů série X-Men v poslední době bylo, že není fantazijním světem jen pro sebe, pak je snímek X-Men: Apokalypsa jistým zklamáním. Na druhé straně slušně natočené zábavy pro lehce depresivní děti je v něm pořád dost.

  • 0Diskuse


Marcel Kabát

Autor

Marcel Kabátmarcel.kabat@lidovky.czČlánky