Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Mrazivá reportáž autora Gottlandu: Umučila dítě a stala se učitelkou (3. část)

Události

  12:00
Zneužití dětí - ilustrační foto

Zneužití dětí - ilustrační foto foto: Shutterstock

ROZTOMILÝ A POSLUŠNÝ (3)

20.

Ve škole, kde Ewa T. pracovala před několika lety, říkají, že byla vždycky velmi náročná. Ale jakmile zůstával žák v učení pozadu, hned volala do školy rodiče, nikdy nenechávala slabšího žáka na holičkách. Proto na ni dnes absolventi vzpomínají s chválou. Ale moc toho nenamluvila, vzpomněla si jedna učitelka. Ve sborovně nemluvila skoro s nikým, dodává druhá. Nanejvýš se zeptala, jestli je volná čajová konvice nebo kopírka. No a školní řád… Školní řád byl pro ni důležitý. Ale jako o ženě se těžko dá říct o paní Ewě něco víc, víte, zejména proto, že se člověku nikdy nepodívala pořádně do očí. Proč vás její osoba zajímá? No ano… prý vyhrála soutěž na skvělý učební program…

V domě, kde bydlí Ewa T., organizují sousedi každý rok „den našeho domu“. Každý přinese do zahrady něco k pití, sladkosti, víno. Ona jediná nikdy nepřijde. Neptáme se proč, říkají sousedi, kontakt s ní je ostatně obtížný – po schodech jde vždycky se sklopenýma očima. K tomu procesu se nevracíme, odseděla si své, má právo na diskrétnost a klid. Ale tenkrát se o tom procesu mluvilo. Už proto, že ta paní doktorka, která dodnes bydlí v našem domě a která první přiběhla chlapečka resuscitovat, musela křísit i zdravotníka z pohotovosti. Když to dítě uviděl, omdlel. Dlouho se nemohl vzpamatovat a celou akci pohotovosti proseděl v bytě paní doktorky.

No a to ticho… Proč jsme nikdy neslyšeli pláč nebo křik toho chlapečka?

21.

Jdu po širokých schodech třípatrového domu. Na dveřích Ewy T. mě uhodí do očí, že se liší od ostatních dveří v domě jediným detailem. Přestože je duben, je na nich nápis K+M+B. Pouze na nich.

22.

„Ve spisech z výslechu na str. 261 si laskavě najděte zmínku o reakci na Tomkovo největší přání a uvidíte, co znamená, být ortodoxní katolík, když někdo neumí být člověk,“ napovídá mi N. v nové instrukci.

Tomek by byl Ewě T. moc rád říkal „maminko“. Nepřistoupila na to. Bylo to proti jejím zásadám. Samozřejmě jí bude moci říkat „maminko“, ale až se s tatínkem vezmou.

23.

Když dostudovala teologii, zvolila si za téma diplomové práce Syna božího.

„Nemohu ukládat všechny úkoly vám,“ informuje mě N. „Chci si dopřát potěšení číst diplomní práci Ewy T. Své úvahy vám budu posílat postupně.“

11,20: „Předmětem jejích analýz je část Nového zákona viděný z hlediska předpokládaných vlastností Syna božího. Ve středu její pozornosti, řečeno obecně, je kategorie MOCI. Dobré, ne? Není tu ani slovo například o lásce, nevím, jestli je pro tuto část důležitá, ale pro křesťanství prý láska důležitá je. Když autorka píše o vztahu Bůh otec – Syn boží, rovněž se vůbec nezmiňuje o lásce. ANI SLOVEM! Netvrdím, že by to tam být muselo, ale překvapilo mě to.“

11,23: „Vidím, že se v její práci často opakuje slovo NADŘAZENOST.“

12,40: „Čtu i část, o níž píše, slovo láska se tam samozřejmě vyskytuje, ale ve spojení s postulátem lásky bratrské, což znamená, že si Ewa T. vybrala, co chtěla.“

12,53: „Autorku zajímají i charakteristické znaky Kristovy moci, věnuje jim zvláštní odstavec, často padá slovo spravedlnost, náležející výhradně Bohu. Paschální událost, v níž se Syn jednoznačně vyslovil pro spravedlnost a proti všem nepravostem, se stala příčinou intronizace, jež nemá časové omezení. Syn kraluje spravedlivě a věčně.“

13,15: „Kristus neusiluje o místo na trůně kvůli vlastním ambicím, právě naopak. Dostává je proto, že je pokorný a poslušný až do smrti.“ (Omlouvám se, ale nemohu to nepodtrhnout. Ty asociace…)

13,57: „Důležitý citát z její práce: ´Dnes se mnoho lidí snaží přesvědčit jiné, že každý člověk nebo společenství může mít svého prostředníka: Buddhu, Konfucia, Zarathustru aj., ti všichni plní stejný úkol.´ Podle Ewy T. dokazuje to, co napsala o trůnu, pokoře a smrti, že Syn boží je výše zmíněným absolutně nadřazen.“

24.

Před Vánocemi jsem Ewě T. napsal email a  požádal ji, aby se se mnou sešla. Napsala jsem jí, že bych si s ní rád promluvil o tom, jak se člověk může změnit k lepšímu. Může ho minulost ničit, nebo povzbuzovat? Pomůže mu v tom víra v Boha? Vyrovnala se se svým traumatem sama, anebo potřebovala něčí pomoc? A konečně – jak vychovávat děti? „Po tom, co se stalo, o tom možná víte víc než jiní.“

„Děkuji vám za nabídku,“ odpověděla mi. „Ale nevyužiji ji. K tématům, která navrhujete, nemám co říci. Prosím, abyste mě vyškrtl ze svého adresáře a abyste mi už nikdy podobné nabídky neposílal. Ani vy, ani vaši kolegové a kolegyně novináři.“

Napsal jsem jí, že reportáž napíšu bez ohledu na to, jestli se mnou chce mluvit nebo nechce, protože se domnívám, že není přípustné, aby byla poradkyní ministerstva školství a učitelkou.

Odpověděla mi: „Mám čistý trestní rejstřík a nemám k tomu co říci.“

Prosbu o schůzku jsem poslal i Tadeuszovi W na jeho soukromou emailovou adresu. Dostal jsem ji od firmy, jejímž je majitelem. Že je to ten správný Tadeusz W., vím od N. a také z celostátního soudního rejstříku. Bohužel mi neodpověděl.

25.

„Vzpomínáte si na má slova o tom, že Ewa T. má stále tu drzost chtít něco od světa? Jelikož se o leccos zajímám, čtu podmínky účasti na hodinách matematiky Ewy T. a dost mě to šokovalo. Jedna z jejích podmínek zní: žák používá propisky tmavomodré barvy, použití jiné je hodnoceno známkou nedostatečnou.

Můžete si najít webovou stránku školy, kde Ewa T. aktuálně pracuje, a přesvědčit se, jaký školní řád platí ve třídě, kde učí.“

Přesvědčil jsem se. Nechtěl bych být žákem Ewy T.:

Žáci musejí sedět ve třídě absolutně tiše. Žák, který neslyší, co říká, učitelka, dostane pětku. Jakoukoli škodu ve třídě musí žák uhradit a dostane nedostatečnou. Vliv na ohodnocení má i nepořádek na lavici. Žáci mají zaujmout určená místa a mohou je změnit jen v případě, že o tom rozhodne učitelka. Jejím rozhodnutím je nutno se přizpůsobit bezodkladně a tiše. Žák se musí soustředit na správné a rychlé provedení jejích pokynů.

Aby žák nezapomínal na řád, musí si ho vytisknout na internetu a umístit do sešitu na stranu 2. Na stranu 1 musí napsat, že jeho učitelkou je profesorka T.

„Nikoho by nenapadlo,“ píše mi N., „co všechno se skrývá za řádem, který si vymyslela náročná a komisní profesorka matematiky.“

26.

„Jistě si říkáte, proč pociťuji potřebu sledovat kariéru Ewy T. a posílat vám o ní informace. Chcete-li to vědět, můžeme se sejít a já vám prozradím, kdo jsem.“

KONEC

Jména a iniciály postav a některé podrobnosti byly změněny. Přeložila Helena Stachová.
Reportáž publikována s laskavým svolením autora.

2. část / na začátek

Autor:

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...