| Na rozdíl od začátku kampaně, kdy byla Clintonová favoritkou na vítězství v primárkách, má nyní navrch Obama. Přitom se oba kandidáti v politických postojích zásadně neliší. Oba chtějí přivést jednotky z Iráků domů, oba chtějí zdravotní pojištění pro všechny Američany, oba chtějí skoncovat s daňovými dárky Bushovy vlády bohatým. Rozdíly spočívají v detailech. Clintonová také řekla, že nemá nic společného s fotografií Obamy v bílém hábitu a turbanu, která se objevila na internetu a z jejíhož zveřejnění byl obviňován její tým. Zdůraznila, že toto není jednání, které by chtěla ve své kampani. "Beru senátorku Clintonovou za slovo," řekl na to Obama. Dalším tématem debaty byla Severoamerická zóna volného obchodu (NAFTA), jejímiž členy jsou kromě USA ještě Kanada a Mexiko. K tomuto hospodářskému společenství se stavějí velice negativně především dělnické vrstvy. Nicméně ani jeden z debatujících neřekl, že je připraven z dohody odejít, avšak oba by hrozili odchodem, aby donutili Mexiko udělat jisté změny. |
|||
Newyorská senátorka trvala na tom, že není pravdivé Obamovo tvrzení, že by ona nutila lidi, aby si pořídili zdravotní pojištění, ať by na to měli, nebo ne. Clintonová v televizní debatě, která se konala v Clevelandu ve státě Ohio, prohlásila, že senátora Obamu velmi respektuje, ale zneklidnily ji v posledních dnech způsob a taktika, jakými byla vedena jeho kampaň. Zejména v poznámkách ohledně jejích plánů ve zdravotnictví.
Její oponent si rovněž postěžoval, že senátorka zkreslila jeho projekt: bývalá první dáma prý důsledně prohlašovala, že jeho plán by vyloučil z pojištění 15 milionů lidí. "To popírám," zdůraznil černošský kandidát.
Senátor se také musel bránit útoku Clintonové, která v debatě řekla, že Obama loni pohrozil bombardováním Pákistánu, což podle ní nebylo moudré. Obama tvrzení popřel a připomněl, že hovořil o případném bombardování cílů Al Kajdy v Pákistánu i bez předběžného souhlasu Islámábádu.
Clintonová také vyčetla soupeři, že navrhuje setkávat se s některými diktátory světa bez předběžných podmínek. Vyjádřila přesvědčení, že v této otázce by její zásadovější přístup měl větší váhu při konečném volebním klání s republikánským kandidátem na prezidenta.
Obama vrátil Clintonové úder připomenutím, že senátorka nyní sice kritizuje válku v Iráku, ale že při schvalování této intervence v roce 2002 v Kongresu pro ni hlasovala. "V citlivých otázkách můj úsudek převyšuje ten paní Clintonové a republikánského kandidáta," tvrdil Obama, který byl vždy proti vojenskému zásahu USA v Iráku.
Jejich devadesátiminutová debata, již dvacátá, se konala týden před dalším kolem primárek ve Rhode Islandu, Vermontu, Texasu a Ohiu. Především ve dvou posledních uvedených státech Clintonová potřebuje zvítězit, aby zastavila Obamovo úspěšné tažení. Ten vyhrál posledních 11 primárek v řadě. Neúspěch Clintonové v Texasu a Ohiu by podle komentářů mohl znamenat konec jejích prezidentských ambicí.
Clintonová navíc potřebuje v obou velkých lidnatých státech zvítězit jasným rozdílem - nejen kvůli psychologickému efektu, ale i proto, aby se přiblížila Obamovi v počtu delegátů pro nominační sjezd. V demokratických primárkách se totiž delegáti rozdělují poměrně podle počtu získaných hlasů, takže i když Obama nyní v Texasu či Ohiu mírně zaostane, jeho náskok v počtu delegátů se příliš nesníží.
Podle agentury AP získal dosud Obama 1358 delegátů a Clintonová 1264. K
nominaci je potřeba 2025 volitelů. Je velmi pravděpodobné, že ani jeden z nich nedosáhne potřebného počtu ve volebních kláních a bude se rozhodovat až na srpnovém nominačním sjezdu demokratů.
