Revoluce se projevovala v podstatě ve všech směrech, v politice - boji proti válkám a establishmentu, v boji za občanská práva a práva menšin, ale zároveň s rostoucím bohatstvím západní společnosti nastala revoluce i v konzumu.
Touha po lepším světě
„Zachycujeme toto období šedesátých let jako moment, kdy lidé, a obzvláště mladí lidé napříč společností v Británii, Americe, ale i mnoha zemích Evropy procházeli sérií radikálních změn a představovali si lepší život, lepší svět, než ten, který dosud zažili, řekla kurátorka výstavy Victoria Broackers.
  |
Výstava je uspořádána v několika sekcích, z nichž každá představuje samostatnou revoluci v rámci určitého prostředí. Začíná zpodobněním Carnaby Street v Londýně jako symbolu změn doby, kdy Londýn zažil raketový vzestup jako centrum kultury, módy, hudby i fotografie. Prosperující módní scéna s novými butiky na Carnaby Street a King ́s Road zaměřená na mladou generaci je představená například minišaty Biba nebo minisukní od Mary Quant.
Kostýmy navržené pro Micka Jaggera a Sandy Shaw zdůrazňují význam populární hudby během této doby a písně od The Kinks nebo Beach Boys poskytují patřičný zvukový doprovod. Mladistvý vzhled Londýna byl ztělesněný také hubenou modelkou Twiggy, jejíž portrét a modely šatů od Cecil Beaton ukazují její slávu a vliv. Obzvláště se dařilo v té době i fotografickým ateliérům, které zvěčňovaly hvězdy jako Michaela Caina nebo Rolling Stones, a nemohou chybět scény z ikonického filmu Zvětšenina (Blow Up) z roku 1966.
Psychedelie a demonstrace
Výstava se zaměřuje také na kluby a kulturu jdoucí mimo mainstream a zkoumá formy experimentování a alternativní životní styl doprovázený často psychedelickými drogami. Připomíná především londýnský klub UFO, experimentální místo, kde se kombinovala živá hudba se světelnými show a avantgardním filmem a které bylo domovskou scénou pro skupinu Pink Floyd. Vystaveny jsou práce nejvýznamnějších grafických designérů té doby, jejichž psychedelická tvorba byla ovlivněna grafikou secese, což dokládá plakát od Alfonse Muchy. Bezprecedentní vliv Beatles je představen prostřednictvím přelomového alba Sgt Pepper’s Lonely Hearts Club Band, které vyšlo v červnu 1967.
Studentské nepokoje v Paříži, protesty proti válce ve Vietnamu a jiná hnutí ukazuje formou filmových záběrů, fotografií a protestních plakátů jiná část výstavy zaměřená na období společenského neklidu a střetu mladých lidí s politikou, která vedla k demonstracím na mnoha místech světa. Vystaven je zde například i plakát Joe Tilsona věnovaný Janu Palachovi.
Světové výstavy a přistání na Měsíci
Konec šedesátých let představoval ale také revoluci v konzumu živenou rychlým nárůstem osobního bohatství a doprovázenou příchodem kreditní karty. Světové výstavy Montreal 1967 a Osaka 1970 nabídly pohledy na spotřebitelskou budoucnost a přivítaly desítky milionů návštěvníků na obrovskou přehlídku designových a technologických produktů. Pavilon USA na Expo 67 od Buckminstera Fullera (Geodesic Dome) představil futuristické architektonické vize.
Je zde také ale zmíněn úspěch pavilonu tehdejšího Československa a zvláště proslulý Kinoautomat jako vůbec první interaktivní kino na světě. Toto období dokumentuje i móda od Olivera Goldsmithe a Pierra Cardina nebo nábytek od Aero Aarnia a Olivera Mourgue. Ukazuje se ale i růst vlivu televize jako zpravodajského media, které dokáže v přímém přenosu přiblížit jak válku ve Vietnamu, tak i přistání Apolla na Měsíci. K vidění je i kus měsíčního kamene zapůjčeného z NASA.
Woodstock a Google v papírové podobě
Gigantické hudební festivaly potom symbolizovaly revoluci ve shromažďování. Rekordní davy se setkávaly, aby poslouchaly hudbu, často vedeny utopickou vizí žít společně v harmonii s přírodou. Tuto část výstavy ilustrují velkoplošné záběry z festivalů jako byl Woodstock, na který přišlo v roce 1969 více než 400 tisíc lidí. Jsou zde zobrazeny nejen nástroje (například kytara Jimiho Hendrixe), kostýmy, ale také pozadí těchto obrovských akcí včetně smluv, cateringu apod.
Alternativní komunity na západním pobřeží USA byly místem zrodu revoluce v komunikaci. Tyto komunity v Kalifornii i jinde byly založeny na psychedelickém rocku, sexuální svobodě, odmítnutí institucí a filozofii návratu k přírodě. Žily paralelně s jiným druhem alternativní komunity – počítačových průkopníků. Obě skupiny věřily, že sdílení znalostí bude základem pro lepší svět. Tuto snahu vystihuje časopis Whole Earth Catalog, který vydával Stewart Brand a o kterém později Steve Jobs prohlásil, že je to „Google v papírové podobě“.
Výstava také ukazuje na začátek snah o environmentalismus, který začal na konci šedesátých let, a dokládá ho plakátem na první Earth Day, který vytvořil Robert Rauschenberg a který je prezentován vedle psychedelického plakátu Save Earth Now.
Výstava „You Say You Want a Revolution? Records and Rebels 1966 – 1970,“ kterou návštěvník celou projde se sluchátky na uších, ho svojí komplexností a propracovaností do detailu, unikátními exponáty i hudebním doprovodem naprosto strhne a vtáhne do doby, která významným způsobem ovlivnila následující období a směřování kultury a designu. Výstava vybízí ale také k zamyšlení, jak ideály šedesátých let tvarují dnešek. Možná i motivuje k znovuobjevení optimismu a snah představit si lepší zítřek, jakkoliv se to v dnešní době zdá obtížné. Výstava potrvá do 26. února 2017.
