Právě to dokázali japonští bioinženýři. První náhradní a přitom zcela funkční zub vyrostl v tlamičce myši.
Tým vědců z Tokijské vědecké univerzity hlásí úspěch znamenající další krok na cestě k výrobě náhradních orgánů. Vůbec poprvé se v živém organismu podařilo z několika buněk vypěstovat kompletní orgán tvarem plně odpovídající originálu. Postup, který japonští experti použili při vypěstování zubu, není nový, ale dosud se dařilo vytvářet jen části tkáně, které se následně transplantovaly. Proč trhat myšákovi stoličku Vědci vedení Takashi Tsuji si k pokusu vybrali myš starou pět týdnů. Nejprve jí odebrali jednu ze stoliček v horní čelisti. Za další tři týdny, když se ujistili, že v čelistní kosti nezůstal žádný zbytek kořene starého zubu, přistoupili k další fázi. Implantovali pokusnému hlodavci tkáň odebranou z myšího embrya a následně pět dní kultivovanou ve speciálním roztoku. Vložený „zárodek“ obsahoval jen dva druhy buněk, mesenchymální a epiteliální. Ty obsahují všechny „instrukce“ potřebné k vývoji zubu.
Aby nebylo pochyb o tom, že se stolička opravdu vyvinula z embryonálních buněk, byl do nich vložen gen kódující zeleně světélkují protein. Pod ultrafialovým světlem by tak měl nový zub zeleně zářit.
Po sedmatřiceti dnech se z čelisti začal klubat nový zub, během dalších dvou týdnů dosáhl plné délky. Fotografie uveřejněné v rámci studie publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences dokládají, že 49 dní po vložení zárodečných buněk do čelisti byl zub zcela srovnatelný s tím, který byl na počátku pokusu vytrhnut. Při stisknutých čelistech perfektně zapadl do spodní stoličky. Zelené světélkování pak potvrdilo, že zub je skutečně dílem bioinženýrů.
Vše nasvědčuje tomu, že uměle vypěstovaný zub je po všech stránkách funkční. Jeho sklovina je stejně tvrdá jako u „přírodního“ zubu a i kořeny jsou zcela srovnatelné. Důvod k radosti -zub znovu bolí Zdárně se vyvinul i periodontální vaz, což je membrána spojující zub s kostí a také odpovídající nervová vlákna. To zajišťuje, že se obnovilo i správné vnímání tlaku při žvýkání. Samozřejmě to také znamená, že při podráždění zubu by se znovu měla ozvat bolest. To se dalšími pokusy prokázalo.
Práce doktora Tsuji zaujala veřejnost již na počátku roku 2007. Už tehdy dokázal vypěstovat umělý zub (šlo o řezák), ovšem ten nebyl zdaleka tak dokonalý. Vnější tvar neodpovídal originálu, chyběl mu kanálek a nervová síť nebyla dostatečná. Tehdy také část vývoje zub absolvoval v umělém prostředí a do čelisti myši byl implantován, až když byl větší než jeden milimetr. Nyní se prakticky celý vývoj odehrál v živém organismu. „Povedlo se nám dokázat, že zárodek vyrobený bioinženýrskými metodami se může vyvinout v plně funkční orgán,“ hodnotil význam včera publikované práce Takashi Tsuji.
***
Čtyřicet devět dní po vložení zárodečných buněk do čelisti byl zub zcela srovnatelný s tím, který byl na počátku pokusu vytrhnut
Vypěstování zubu v pěti obrazech
