‚Myšlení lidí se mění. Neposloucháme jako za komančů,‘ říká psycholog Pjér La Šéz

Lidovky.cz: Stále žijete v jurtě?
V jurtě jsem celoročně bydlel 5 let, teď jsem si ale nad ní postavil domeček ve svahu.

Lidovky.cz: Vážně? Proč jste se rozhodl přestěhovat?
Kdybych byl poustevník, tak by byla jurta jasná volba. Mám ale přítelkyni a děti. Děti odrůstají a bylo mi jasné, že jurtu ani ten čistě poustevnický styl života úplně neuhájím.

Lidovky.cz: Není vám to líto? Vždycky jste bydlení v jurtě popisoval jako ideální…
Ono takové vlastně je. Ale docela s chutí jsem se do domečku přistěhoval. Hlavně proto, že po těch pěti letech jsem zjistil, že už nejsem takový primitiv.

Lidovky.cz: A předtím jste byl?
Myslel jsem si, že bych mohl být jednodušší, než nakonec jsem. Zjistil jsem, že úplně jednoduchý nečleněný prostor mi nestačí. Jurtu ale využívám dál, mám tam terapeutickou ordinaci.

Lidovky.cz: Jací lidé k vám do jurty, tedy vlastně do ordinace, chodí?
Moji klienti mě většinou znají z knih nebo přednášek na Youtube, takže vědí, co ode mě čekat. Dovedu si představit, že X lidí si rovnou zaťuká na čelo a řeknou si, že si raději najdou pořádného psychologa.

Lidovky.cz: Počkejte, vy nejste pořádný psycholog? Vždyť to máte vystudované…
Já to myslím z jejich pohledu.

Lidovky.cz:  Takže jste alternativní?
Z mého pohledu ne. Přikláním se k tradičním kulturám a zastávám jejich přístup, starý tisíce let.

Lidovky.cz: Ale právě z pohledu západního člověka asi alternativní jste.
No, já nikomu svůj přístup nevnucuji. Ale uvědomte si, že západní člověk tu má pár set let své dominance. Je to takový škraloup na kakau.

Do snů nám nemůže kafrat ego

Lidovky.cz:  S jakými problémy se na vás klienti obracejí?
Možná to nejsou tak úplně problémy, jako spíš otázky. Lidé se hodně ptají: „Jak mám žít v tomhle světě, když se mi nelíbí?“ Jsou tu psychologové, kteří je pošlou zpátky do paneláku a naučí je, jak vybírat programy na televizi. K tomu předepíšou léky, aby se jim to líbilo. Já řeknu: „Ano, je to s****a, ale neznamená to, že si kvůli tomu musíte kazit svojí duši. Najděte kořeny, kam skutečně sahá vaše bytost, a když se s nimi spojíte, můžete v pohodě žít i v tom paneláku.“

Lidovky.cz: Vy tedy svým klientům léky nepředepisujete?
Ne, nikdy. Mně osobně to přijde jako nesmysl. Nedovedu si představit, že by nějaká chemie mohla vyřešit jakýkoli problém. Pokud jsou tu lékaři, kteří předepisují léky a mají pacienty, kteří je užívají, ať jim Bůh požehná. Až přijdou na to, že je to hloupost, tak jsem připravený jim pomoci.

Lidovky.cz: Chodí k vám i známí lidé?
Byl u mě jeden pán, který kandidoval na prezidenta. Ten byl společensky vysoko. Ale pro mě jsou většinou zajímavější společensky obyčejní lidé.

Lidovky.cz: Jak tedy s klienty pracujete?
Mě zajímá nevědomí, hodně zkoumám sny. Skrze ně se dá rozklíčovat, co člověku říká jeho vlastní duše. Sen si nemůžete vymyslet, v něm nemůže ego kafrat a vnucovat svá vědomá přesvědčení, své názory.

Lidovky.cz: Kdy je čas jít na terapii?
Když žijete nenaplněný život. Základem úspěchu je být sám sebou.

Lidovky.cz: A jak poznám, že nejsem?
Dobré je položit si otázku: „Jsem sám sebou? Do jaké míry? A proč ne?“ Někdo si třeba odpoví, že jeho matka by to nesnesla. Ale to už znamená, že to dělá kvůli někomu jinému. Když je člověk sám sebou, tak to, co prožívá, se mu nevrací. 

Lidovky.cz:  Tím vracením myslíte opakované chyby?
Opakovaná chyba není chyba, to už je volba. Když si žena počtvrté najde alkoholika, asi by se měla zamyslet nad svou volbou. Co tím získává? K čemu potřebuje takové alibi? Proč nemůže žít a využívat svůj potenciál? Když si tohle vyřeší, tak sice potká pátého alkoholika, ale ten už ji najednou nezajímá… 

Lidovky.cz: Ale ono to nejde vždycky poznat.
Instinkty jsou hrozně přesné…

Po Klausovi už nic horšího?

Lidovky.cz: Přijde vám, že se společnost mění?
Myšlení lidí se mění, už nechtějí žít bezduchý život.

Lidovky.cz: Vstát, jít do práce, z práce…
To já dělám taky. Na tom není nic špatného, ale musíme to dělat vědomě. Nejhorší je dělat to jen mechanicky.

Lidovky.cz: A to už lidé nechtějí?
Ano, vidím, že se společnost skutečně mění. Od roku 2000 se navíc rodí jiné děti.

Lidovky.cz: Jiné děti?
Podle numerologie jsou lidé, kteří mají na začátku roku narození 1, úplně jinak nastavení. 2 už je hned partnerská. Děti, které se rodí od roku 2000 opravdu takové jsou. Odmítají manipulace, dělat ze sebe idioty. Jako jsme byli dřív naučení my…

Lidovky.cz: Myslíte za minulého režimu?
Ano.

Lidovky.cz: Ale to se přece změnilo po roce 1989…
No, nějak se to změnilo. Ale představte si, že jste zavřená v kleci v zoologické zahradě. Přijde krmič, dá vám nažrat, ale musíte se smířit s tím, že máte k výběhu 2x2 metry. Celou dobu sníte o tom, jaké to je venku, za těmi mřížemi. Pak se ty mříže otevřou, ale najednou se nedostaví krmič a venku je poměrně drsná džungle.

Lidovky.cz: Takže je pro vás vývoj po revoluci zklamáním?
Já jsem nebyl ani tehdy naivní. Samozřejmě jsem taky podlehl euforii, ale abych věřil tomu, že se něco zásadního změní jen proto, že odešli komančové, tak to ani na vteřinu. A stalo se to, že větší ryba spolkla tu menší. Tenkrát málokdo čekal, že se z nás stane kolonie…

Lidovky.cz: Kolonie západu?
No jasně. Ale díkybohu jsem někde slyšel, že velké koncerny nás drancují tak, jako kdyby věděly, že to mohou dělat už jen pár let, tedy krátkou dobu. Lidé u nás začínají být autonomnější, sebevědomější.

Lidovky.cz: Jste spokojený se současnou politickou situací?
Když byl prezident Klaus, tak jsem myslel, že už to horší být nemůže… a on přišel Zeman! Mě ale politika jako taková nikdy moc nezajímala. Chvíli jsem byl politicky aktivní, ale už nejsem.

Lidovky.cz:  Co jste dělal?
Po roce 1989 jsem byl vládní zmocněnec, když se předával majetek SSM do rukou lidu. Dělal jsem právě pod Václavem Klausem, ale nikdy jsem ho neviděl. Měli jsme asi čtyřikrát domluvenou schůzku. Vždycky se sjeli zmocněnci z celé republiky a pak jsem se dozvěděli, že on nepřijde, protože jako ministr financí má na starosti něco důležitějšího.

Lidovky.cz: Otázka nakonec: Chystáte s Jaroslavem Duškem Šestou dohodu?
Mluvili jsme o tom. Ale víte, my i při Čtyřech dohodách a Páté dohodě dost improvizujeme. Když jdete na představení třeba po třech letech, vidíte něco jiného. Z toho důvodu Šestou dohodu zatím neplánujeme, všechno to dáváme do představení, která už máme.