Ve zmíněném sporu před nejvyšší soudní instancí v zemi se hrálo o to, zda trojice soudců z Nejvyššího soudu, bývalých členů KSČ, může nestranně vypořádat dovolání v případu trojice obžalovaných souzených kvůli vydání titulu sestaveného z projevů nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Podle argumentace nakladatelství nemohou soudci přistoupit k případu s nezaujatou myslí, protože jako někdejší komunisté jsou vůči nacismu zaujatí.
Ústavní soud se přiklonil na stranu kolegů z Nejvyššího soudu. Z členství v KSČ prý nelze apriori vyvozovat, že soudci byli zapálení komunisté. „Je přitom obecně známo, že v členské základně KSČ (přirozeně) nevládla zdaleka názorová homogenita, a že pohnutky pro vstup do KSČ byly různé, nikoliv nutně bezezbytku vypjatě ideologické,“ zní klíčová pasáž rozhodnutí Ústavního soudu.
Byli jste v KSČ, jste podjatí, stěžovala si firma na soudce v kauze Hitlerových projevů |
Strážci ústavy se přidrželi svého ustáleného výkladu včetně rozhodnutí z roku 2010, kdy se rovněž potýkali s námitkou vůči možné nezpůsobilosti exčlenů KSČ v řadách soudců. Téměř 29 let po sametové revoluci není někdejší vlastnictví stranické průkazky KSČ tématem, na kterém by se diskuse v justičních kruzích lámala do divoké hádky. Shovívavě na bývalé komunisty v taláru hledí sami soudci, advokáti i ministerstvo spravedlnosti.
„Důvody ke vstupu i odmítnutí vstupu do KSČ byly různé a zcela individuální, bez jejich znalosti je není zodpovědné hodnotit. KSČ si vybírala osoby, o jejichž členství stála, a vytvářela na ně tlak s využitím vydírání a podobných metod. Nelze zjednodušeně hodnotit chování těch, kteří tento tlak dlouhodobě nevydrželi,“ přiblížila serveru Lidovky.cz svůj pohled prezidentka Soudcovské unie ČR Daniela Zemanová.
‚Léta v režimu bez KSČ je prověřila‘
Na základě společenské poptávky zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti seznam někdejších komunistických straníků mezi soudci v roce 2011. Podle průběžného aktualizovaného soupisu prošlo KSČ 569 soudců, v současnosti obléká soudní talár podle posledních čísel dohromady 3 012 mužů a žen. Resort ale sám přiznává, že rejstřík není vždy stoprocentně akurátní. Například uvádí i soudce, kteří odešli do důchodu. Seznam odráží spíše přibližný stav.
Známý advokát a místopředseda stavovského sdružení advokátů Tomáš Sokol podle svých slov nemá důvod, aby se na soudce se zkušeností z KSČ díval skrz prsty. Příslušnost ke komunistické straně podle něj byla věcí spíše nutnosti než přesvědčení. „Léta je potom prověřila z hlediska toho, jak jsou schopni rozhodovat v systému, kde komunistická strana nehraje žádnou roli. Mě už to dnes vůbec nevzrušuje,“ uvedl pro Lidovky.cz Sokol.
  |
Určitý druh pochopení má pro bývalé soudruhy předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl. Sám v justici začínal v roce 1993 na Okresním soudu v Nymburku. Z logiky věci ho tak uváděli do soudcovské praxe z valné části bývalí komunisté. Dnešní nejvyšší představitel ústeckého krajského soudu to prý jako problém nevnímal.
Má komunista soudit Semelovou?
„Neměl jsem pocit, že bych se nacházel mezi lidmi, kteří by na tom byli morálně tak špatně, aby nemohli soudit. Nijak se neprojevovalo, že by byli negativně ovlivnění komunistickou ideologií. Naopak se všem ulevilo, že už se nemusí stavět do role někoho, kdo režim toleruje,“ sdělil serveru Lidovky.cz Dörfl. Podobně mluví i advokát Sokol. Kovaní soudruzi podle něj za posledních 29 let z justice dávno zmizeli.
Kauza Hitlerových projevůZa nakladatelství Guidemedia stanuliu soudu kvůli knižnímu vydání projevů Adolfa Hitlera Pavel Kamas, Lukáš Novák a Stanislav Beer. Státní zástupce spatřoval v jejich počinu schvalování genocidy, v případě uznání viny jim hrozilo až deset let za mřížemi. Nicméně v lednu 2015 je Krajský soud v Brně pravomocně očistil. Přistoupil mimo jiné na jejich argumenty, že vydáním titulu pouze zpřístupnili historický dokument. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ale proti tomu podal dovolání. Čerstvý verdikt Ústavního soudu stran podjatosti nyní dovolí, aby trojice soudců Nejvyššího soudu Jan Bláha, Milada Šámalová a Věra Kůrková o dovolání mohla rozhodnout. |
Ačkoliv prezidentka soudcovské unie Zemanová odmítá paušálně kritizovat kolegy se zkušeností z KSČ, je na druhou stranu schopná jasně pojmenovat situaci, kdy by takový člověk měl talár odložit. „Z mého pohledu je problematické, že KSČ se nedistancovala od případů jednoznačného porušení základních lidských práv a svobod, kterého se v minulosti dopustila. Pokud by soudce vyjadřoval souhlas s těmito historickými fakty, zpochybňovalo by to jeho schopnost nestranně a nezávisle posuzovat,“ říká.
Prakticky všichni oslovení se pak shodují na jediném případu, kdy by někdejší příslušnost ke KSČ měla soudce vyřadit z projednávání konkrétního případu. Ruce pryč by měl dát od kauzy, jež by se explicitně týkala právě předchůdkyně dnešní KSČM. Jako příklad uvádí prezidentka Zemanová někdejší spor o tom, zda se musí stalinistka Marta Semelová omlouvat za schvalování justiční vraždy Milady Horákové. Nicméně Ústavní soud už v minulosti deklaroval, že členství v KSČ není důvodem, aby soudce nemohl rozplétat případy spojené s totalitní minulostí země.
Jakkoliv je dnes stále možné najít na webu ministerstva spravedlnosti zmíněný seznam bývalých komunistů v řadách soudců, resort tuto otázku nepovažuje za téma. Oficiální stanovisko k této problematice nezaujímá. „Podle závěru kontroly Úřadu pro ochranu osobních údajů, která proběhla v roce 2007, už ministerstvo od tohoto roku politickou příslušnost jmenovaných soudců nezjišťuje,“ sdělila k tomu serveru Lidovky.cz Alžběta Šírková z tiskového oddělení resortu.
