5. října 2017 15:38 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Na Havla ve čtvrtek v centru Prahy vzpomínala skupinka Maorů ze Zélandu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 15Diskuse
Havel v roce 1995 na Novém Zélandě při návštěvě Maorů. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Havel v roce 1995 na Novém Zélandě při návštěvě Maorů. | foto: Peška StanislavČTK

Na někdejšího českého prezidenta Václava Havla, který by ve čtvrtek slavil 81. narozeniny, zavzpomínala v centru Pražská křižovatka skupinka Maorů z Nového Zélandu. Potomci původních novozélandských obyvatel dorazili v tradičních oděvech s kopími. Zazpívali i českou hymnu.

„Jsem napůl Maor a napůl Čech. Můj tatínek je z Brna. A já se jmenuji František. Václav Havel byl naším přítelem, proto jsme sem přijeli. Navštívil nás. Byl to první Čech, který zastupoval Československo a pak Českou republiku a navázal vztahy s Maory. Chápal, jak je dobré naslouchat tradicím,“ říká muž s tradičním tetováním na obličeji a čelenkou s péry. Po chvíli ukazuje na drobnou ženu v dlouhé sukni: „Přijela i moje maminka“. Jeho matka hned zdraví: „Ahoj!“ 

Havel se s kulturou a zvyky Maorů seznámil na Novém Zélandu na jaře 1995. Postavil se dokonce proti tamnímu válečníkovi, který na něj poulil oči, vyplazoval jazyk, vydával různé zvuky a mával kopím. V souboji po malém zaváhání český prezident obstál. Při své cestě tehdy ocenil novozélandskou politiku a její pochopení pro menšiny.

Skupina Maorek a Maorů s vytetovanými ornamenty na obličejích a v trávových sukních s vyšívanými pásy vzbudila ve čtvrtek mezi muži v oblecích a ženami v kostýmech pozornost. Novozélandští návštěvníci si v sále Pražské křižovatky sedli do jedné z řad a vyslechli si přednášku o kvantové fyzice a filozofii. Přítomné pak zvedli ze židlí, když začali zpívat českou hymnu. Maorský rytmus v ní udávalo kopí.

Na Česko chtějí tanečníci zavzpomínat i v polovině listopadu na výročí sametové revoluce, kdy se chystá překonání světového rekordu v tanci haka. Tančívali ho maorští bojovníci. Provází ho právě vyplazování jazyka, dupání a křik k zastrašení nepřítele. „Nezapomeneme na 17. listopad. Tancem se pomodlíme za pokoj země,“ říká František. Věří tomu, že si společně zatančí přes 20 tisíc lidí.

Na Česko a jeho prvního prezidenta nechce maorsko-český bojovník a jeho blízcí zapomenout ani příští rok. „Až budeme příští rok slavit výročí založení Československa, budeme si připomínat i Havla,“ dodal.

ČTK
  • 15Diskuse




Najdete na Lidovky.cz