Lidovky.cz: Jaké pro tebe je dívat se na sebe v kině nebo v televizi?
Docela dobrý, už jsem si zvykl. Ze začátku to bylo horší, nelíbil se mi můj hlas. Hodně lidí mi říká, že dobře hraju, a já na to odpovídám: „Cože? Vždyť tam jenom chodím a mluvím.“
Lidovky.cz: Máš za sebou několik filmových i seriálových rolí, kdy jsi stál ale před kamerou vůbec poprvé?
Asi v sedmi letech v reklamě na koupelny. Tam ale vyhrál casting můj starší bratr, který mě jenom vzal s sebou. Původně to vypadalo, že bude hvězdou on. Potom jsem s ním ale začal občas chodit i na další castingy a začalo se mi dařit – krátce jsem se objevil v sitcomech Comeback a Helena, potom i v seriálu Gympl.
Lidovky.cz: Prvním filmem byly Něžné vlny?
Ne, ne, ještě předtím jsem měl malou roli ve filmu Modrý tygr a v krátké pohádce Jirka a bílé myšky. Ta ve Zlíně mimochodem soutěžila vloni. Pak přišla větší role v Něžných vlnách, a teď zatím největší ve snímku Pojedeme k moři.
Lidovky.cz: Zbývá už jen role hlavní…
Pořád se to zvedá. Ale nevím úplně, jestli teď chci hrát. Spíš mě baví fotbal, raději bych se stal fotbalistou než hercem.
Jan Maršál s Jiřím Mádlem
Lidovky.cz: Snímek „Pojedeme k moři“ je jediným českým zástupcem, který letos soutěží na filmovém festivalu ve Zlíně. Proč by měl podle tebe vyhrát?
Je o hodně vážných životních věcech, ačkoli vypadá zpočátku komediálně. A nikdo předem neočekává pointu, což je úplně nejlepší. I pro nás herce to bylo překvapení, na castinzích se nikdo nesměl dozvědět, jak film skončí.
Lidovky.cz: Roli Harise jsi také dostal na základě castingu?
To jsem šel na casting přímo k Jirkovi Mádlovi. Měl jsem na sobě takovou košili a brýle a Jirka mi pak říkal, že jsem vypadal až moc seriálově. Vzali mě ale do druhého kola, kdy už věděli, že mě obsadí, jenom nebylo jasné do jaké role. Ve finále jsme byli tři kluci a já jsem se prý hodil nejvíc do dvojice s Petrem Šimčákem, který hraje Tomáše.
Lidovky.cz: Skamarádili jste se při natáčení?
Jojo, za měsíc natáčení jsme se myslím spřátelili dost. Ale nejen s Petrem Šimáčkem, i s Jirkou Mádlem. Právě proto, že je mladý, jsme si k němu mohli sem tam i víc dovolit, udělat si z něj srandu. Psali jsme mu třeba vzkazy na klapku – například „Mádl to nezvládá“. On to pak smazal a napsal třeba „Maršál smrdí“. V tomhle byla práce na filmu „Pojedeme k moři“ výborná, bavilo mě to víc než všechna předchozí natáčení s jinými režiséry. Při nich jsem se často i dost nudil, nebyla žádná sranda, všem okolo jsem musel vykat…
Lidovky.cz: Jak se ti spolupracuje se zkušenými a známými herci, míváš trému?
Ani ne, i když vnímám, že třeba Ondřej Vetchý, který ve filmu také hraje, je opravdová herecká ikona. Na place se s ním ale spolupracovalo normálně, hned mi řekl, že mu můžu tykat a byl moc milý.
Lidovky.cz: Je někdo, s kým by sis přál potkat se před kamerou?
Nevím, asi s Johnym Deppem. I když vím, že je to nereálné. Navíc teď chci fakt spíš hrát fotbal než zase něco točit.
Lidovky.cz: Za co hraješ?
Za Duklu Praha, starší žáci. Uvidíme, jak mi to půjde, třeba se ještě k herectví jednou budu chtít vrátit. Výhoda je, že teď beru herectví spíš jako koníček, na rozdíl od dospělých herců, kteří se jím musí uživit.
Lidovky.cz: Kdyby sis měl vybrat mezi fotbalovou reprezentací a rolí v hollywoodském filmu, co by vyhrálo?
Asi bych preferoval fotbal. Ostatně reprezentace, to je můj sen. Stačilo by mi ale, kdybych se dostal do sestavy nějakého týmu z první ligy, to bych bral jako dostatečně profesionální.
Lidovky.cz: Takže předpokládám, že se teď nemůžeš dočkat fotbalového mistrovství světa?
Hrozně se těším! Když skončily všechny evropské ligy a je teď třítýdenní pauza, je to hrozné. Sleduji hlavně španělskou ligu, fandím Barceloně. A na mistrovství světa budu preferovat Argentinu, především kvůli Lioneli Messimu.
Lidovky.cz: Chodíš na osmileté gymnázium, máš už nějako představu o tom, co bys chtěl jít studovat po maturitě?
Rozhodně bych nešel na konzervatoř ani jinou hereckou školu, jak se mě často lidi ptají. Od staršího bráchy vím, že tam studenti chodí třeba jen proto, aby se nemuseli učit matematiku a podobně. No a místo toho se tam učí žonglovat. Na což já říkám, že jsem skvělý student, protože na konzervatoř nechodím a žonglovat umím taky. Nevím, co jim ta škola může do života dát.
Lidovky.cz: Tobě jde matematika?
Nejde, ale hodně se jí snažím učit. I když, hodně… jsem normální člověk, takže mě učení samozřejmě nebaví. Chci ale matice rozumět, protože je důležitá pro pochopení mnoha dalších věcí i z jiných oborů. Líbilo by se mi studovat na vysoké škole třeba design, architekturu nebo ekonomii.
Lidovky.cz: Setkáváš se už také s popularitou a zájmem veřejnosti o tvoji osobu?
Samozřejmě, děláme spolu taky rozhovor. Občas mě i někdo pozná, třeba v metru nebo v obchodním centru. Já se teda dost divím, protože jsem se nechal nedávno ostříhat a přijde mi, že mě poznat nemůžou.
Lidovky.cz: A využíváš nějak popularity při balení holek?
Ani ne, možná by se to nějak využít dalo, ale moc mě to nebaví. Holky mi píšou hlavně na facebooku, ale nevím, proč bych jim měl všem odpovídat. To jdu radši na trénink nebo jezdím na longboardu.
