* LN Podle Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI) v loňském roce v Česku poklesl prodej hudby o 27 procent na 357 milionů korun. Jak na tom byl konkrétně Supraphon?
My jsme oproti roku 2009 náš obrat navýšili zhruba o deset procent, což je v této době vlastně malý zázrak. Loňské výsledky ovlivnily zejména dva faktory - výrazné navýšení podílu domácího popového repertoáru oproti roku 2009 a také to, že jsme loni pod naše křídla převzali českou pobočku nadnárodní Warner Music.
* LN Jakým způsobem se na vašich tržbách podílí vážná hudba, mluvené slovo a pop?
Supraphon stojí na třech pomyslných žánrových nohách - pop, vážná hudba a mluvené slovo. V rámci vážné hudby máme ještě dva segmenty - obchodování v rámci České a Slovenské republiky a export. Ten realizujeme pomocí sítě více než 25 zahraničních partnerů. Nejzásadnější je pro nás pop, který reprezentuje 33 procent, vážná hudba včetně exportu představuje zhruba 12 procent a mluvené slovo a zahraniční repertoár má každý po deseti procentech. Zbylých 35 procent tvoří takzvané licenční a synchronizační obchodování, tedy prodej licencí do zahraničí nebo v rámci České republiky.
* LN Velký podíl na vašich tržbách má zřejmě i vytěžování archivu. Základnu vašich zákazníků přece tvoří střední a starší generace a ty mají o archivní nahrávky větší zájem...
Archiv má na úspěchu Supraphonu lví podíl. Tím ale nechci říct, že Supraphon je archivní firma. Nechceme Supraphon profilovat pouze jako vydavatele reedicí archivních nahrávek, i když to je v dnešní době samozřejmě ta nejjistější cesta, jakou kráčet v hudebním průmyslu. Snažíme se zejména v oblasti popu vykročit směrem k vydávání nových nahrávek a snažíme se pracovat i s novými umělci. Nové nahrávky vytváříme i v oblasti vážné hudby a mluveného slova. Nicméně archiv je úplný základ toho, v čem Supraphon boduje, a předpokládám, že to tak bude i nadále, protože to je naše největší hodnota.
* LN Kolik nahrávek v archivu máte a jak jste daleko s jeho digitalizací?
Celkem máme v archivu zhruba 120 tisíc nahrávek. S digitalizací jsme začali před čtyřmi lety a v současné chvíli máme digitalizováno asi 80 procent nahrávek.
* LN Kdy by měla být digitalizace dokončena?
Je to jedna z našich priorit na tento rok, protože kromě toho, že samozřejmě chceme obchodovat s digitálními formáty hudby v Čechách, tak stojíme před uzavřením smlouvy na celosvětovou distribuci digitální hudby. To je pro nás velmi zásadní počin.
* LN Jste před podpisem smlouvy. Čeho se týká?
Jedná se o technického agregátora, který pro nás bude tyto služby naším jménem vykonávat. Bude to něco jako digitální platforma, která se zabývá tím, že digitální formáty zpracovává technicky tak, aby byly k dispozici v řádných formátech pro digitální obchody typu iTunes nebo Amazon nebo 24-7.
* LN Takže ta část archivu, která již digitalizována byla, musí znovu projít tímto agregátorem?
Ony už některé u toho agregátora jsou, protože my jsme s ním nějakou smlouvu v minulosti již měli. Část našeho zejména klasického katalogu se takto již obchodovala. Dodávky však probíhaly jiným technologickým způsobem, než tomu bude nyní. Takže to, co od nás již mají, konvertují na formáty, které potřebujeme, a ten zbytek již budeme dodávat novým způsobem. Je to čistě technická záležitost.
* LN Chcete v zahraničí prodávat v digitálním formátu jen vážnou hudbu, nebo vidíte prostor i pro český pop a mluvené slovo?
Nebude se jednat jen o oblast vážné hudby, jak tomu bylo doposud, ale půjde i o ostatní žánry, tedy popovou hudbu a potažmo mluvené slovo. I kdyby to mělo znamenat, že tyto nahrávky dáme k dispozici českým komunitám žijícím v zahraničí a nedosáhneme nějakého zásadnějšího úspěchu, jsme přesvědčeni o tom, že dát tyto nahrávky k dispozici je velký přínos. V současnosti si totiž všichni obyvatelé jiných zemí musí objednávat fyzické nosiče nebo si hudbu stahovat nelegálně, což není úplně optimální.
* LN Už jste s iTunes a Amazonem jednali? Jsou od nich dveře otevřené a máte představu, za jakých podmínek? Jsou pro vás přijatelné?
Podmínky se ještě ladí, ale víme, že zájem je. A velký.
* LN Takže na konci roku by si již lidé mohli nahrávky Supraphonu kupovat na iTunes nebo Amazonu?
Myslím, že v průběhu tohoto roku se to zrealizuje. Možná už v létě. Je to opravdu naše velká priorita.
* LN Tím se vyřeší prodej digitální hudby v zahraničí. V Česku fungovalo několik hudebních portálů, které se snažily nabízet legální stahování digitální hudby, ale nedávno skončil poslední z nich i-Legálně.cz. Jaké budou dopady na trh a jak velké naděje vkládáte do projektu JetMusic?
To, že skončil servis i-Legálně nebo i jiní, kteří se o to v minulosti pokoušeli, vnímám jako velmi smutnou skutečnost. V současnosti zde tak chybí možnost legálně si zakoupit hudbu v digitálním formátu. Nicméně my tento rok, respektive v první polovině roku, připravujeme spuštění nové služby. Ta podle mě nabídne jak uživatelsky, tak obchodně přesně tu alternativu, která se lidem bude líbit a která bude splňovat to, jakým způsobem chtějí v této zemi konzumovat hudbu a alespoň částečně za ni platit.
* LN JetMusic je projektem tuzemských vydavatelství a má nabídnout jak online poslech hudby zdarma, tak i možnost zakoupit jednotlivé tituly...
Já vás opravím. My zatím sice máme embargo jakkoli komentovat tuto vznikající službu, ale bude se jmenovat MusicJet, ne JetMusic jak je mylně citováno v různých médiích. Je ale pravda, že by MusicJet měl umožňovat jak streamování hudby, tak legální stažení digitálních souborů tak, aby člověk nahrávky mohl vlastnit, pokud bude chtít. Ale nebude muset. Tento portál bude nabízet hned několik možností, jak hudbu konzumovat, právě podle toho, co bude pro každého zákazníka důležité.
* LN Znamená to, že hudební vydavatelství konečně začínají slyšet na studie, které říkají, že stahování hudby, i to pirátské, paradoxně může pomáhat zvyšovat prodeje, protože si člověk různou hudbu naposlouchá, a pokud se mu líbí, tak si ji zakoupí?
Ano. Jedním z pozitivních dopadů toho, že hudba je k dispozici kdykoli a kdekoli, je to, že se šíří mezi lidmi mnohem větším způsobem, než tomu bylo v minulosti. To, že jsou tyto pomyslné sýpky otevřeny, znamená, že se šíří mnohem větší povědomí o existenci interpretů a skladeb. Na druhou stranu všechno je mnohem rychlejší, to, co se lidem líbilo jeden týden, se jim druhý týden již líbit nemusí, takže je velmi těžké nějakého interpreta vybudovat a podpořit tak, aby se jeho kariéra rozvíjela stabilně. Na jednu stranu vnímám internetové prostředí jako věc, která muziku devalvuje, na druhou stranu však přináší nové příležitosti. Myslím, že je naše povinnost dívat se na internet jako na příležitost a snažit se něco vymyslet. Sice to zatím nevymyslel nikdo na světě, ale já věřím, že nějaké příležitosti se v budoucnu vyvinou.
* LN Na tomto projektu spolupracuje více vydavatelství. Která to jsou?
Už jsem řekla maximum. Ten servis bude odhalen v momentě, kdy budou opravdu dokončeny veškeré záležitosti. A v momentě, kdy kdokoli zainteresovaný zmiňuje nějaké detaily do novin, tak to pouze přináší další spekulace, které nejsou v této době úplně žádoucí.
* LN Můžete alespoň popsat, v jaké atmosféře probíhá spolupráce mezi vydavatelstvími? Do jaké míry jste rivalové a do jaké míry jste schopni se, třeba právě na tomto projektu, semknout, komunikovat a něco vytvořit?
Situace na trhu dospěla do takového stavu, že jsme v podstatě byli nuceni se tím začít zabývat. Byli jsme donuceni okolnostmi spolu více spolupracovat a pustit se i do oblastí, kterými jsme vůbec neměli v plánu se zabývat. Podstata hudebního vydavatele, tak jak ho známe z minula, je definována tak, že se zabývá tvorbou obsahu, tedy pomáhá zrodu nahrávek, a zároveň se stará o to, aby o interpretovi bylo vidno a slyšno. Až na malé výjimky vydavatelé nikdy nevlastnili žádné obchody. Vydavatel byl tedy tradičně tvůrce obsahu, který dodával do kamenných obchodních sítí. Stejně tak to vnímáme i v digitální sféře. Jenže v dnešní době a v digitální sféře jsou investice do vzniku takového obchodu tak náročné, že všechny podobné projekty v Česku ztroskotaly. Pokud nevznikne smysluplný digitální obchod, budeme svojí nečinností nepřímo podporovat pirátství na internetu, protože neposkytneme legální alternativu. Proto bylo potřeba se o tom začít bavit a proto jsme také začali.
* LN V Česku existují internetové obchody, které již mají vyřešené platební metody, marketing a také již naučily lidi u nich nakupovat. Neuvažovali jste při prodeji digitální hudby o spolupráci s některými z nich?
Je pravda, že tyto internetové portály mají velké zkušenosti v rámci obchodování a komunikace se zákazníkem, ale jen v oblasti fyzických předmětů. Obchodování s digitálními formáty je o něčem trošku jiném. Je to mnohem rizikovější oblast, než když někomu posíláte hmotný předmět, který on potřebuje a nemůže ho nikde digitalizovat a okopírovat. Obchodování s digitální hudbou má svá velká specifika, zejména bohužel specifika v oblasti mnohem menších marží a mnohem větších rizik. Může přijít hacker a celou vaši myšlenku převrátí naruby nebo vám obchodní model zestárne dřív, než se stačí mezi lidmi chytit. Je to takové nepolapitelné zvíře.
* LN Není tedy nakonec váš pokus s MusicJetem marný?
To si nemyslím. Protože faktem zůstává, že širokou veřejnost zajímá hudba víc než kdykoli předtím. To je velice pozitivní, protože to znamená, že tam někde venku je deset milionů lidí, pokud mluvím o České republice, z nichž většinu muzika zajímá a dennodenně ji konzumuje. Jde ale o to, najít způsob, jak by za rozumný minipoplatek mohli hudbu konzumovat bezpečně, tedy bez rizika, že si stáhnou do počítače vir nebo si zablokují mobilní telefon. Je nutné, aby většina lidí pochopila, že za to, že jim někdo vytvoří bezpečné prostředí a jakýsi rozcestník toho, co je zajímá, a navíc jim doporučí další věci, které by je mohly zajímat, je potřeba platit. Aby lidé byli ochotni za tento druh služby někomu posílat měsíčně pár korun. A díky tomu pak může vznikat další hudba. Jinak se hudební průmysl zhroutí a bude jen občas vycházet jedna deska, kterou bude sponzorovat banka nebo přežije jen pár interpretů, kteří mají dobré kontakty na sponzory.
* LN Považujete tedy takzvané hromadné předplatné hudby na měsíční či roční bázi za smysluplný prodejní kanál?
Myslím si, že je to jeden ze způsobů, který by mohl fungovat.
* LN Vy v tom jste nějak aktivní?
To samozřejmě bude jedna z možností toho nového servisu, který brzo přijde na trh. Věříme, že by to mohla být jedna z cest, která by se mohla většině lidem zamlouvat.
* LN V roce 2008 hudebním vydavatelstvím hodně vylepšily tržby takzvané příbaly, tedy CD prodávaná zejména s novinami a časopisy. Jak se podíl příbalů vyvíjí u vás a jsou podle vás již mrtvým ramenem prodeje, nebo mají budoucnost?
Unás dnes příbaly tvoří ani ne deset procent z celkového obratu. Oproti minulému roku je tam pokles skoro 60 procent, tedy opravdu velký pokles. V oblasti příbalů, alespoň hudebních, sledujeme zajímavý trend - začíná se totiž pomalu, ale jistě měnit v budgetový byznys, tedy v obchodování s nosiči levnější cenové kategorie, ale ne až tak levnými, jako tomu bylo v minulosti. Jeho zásadní výhodou bude to, že lidé tato CD seženou jak v klasických kamenných obchodech, tak v trafikách, kam jsou zvyklí chodit.
Je nutné, aby lidé pochopili, že když jim někdo vytvoří bezpečné prostředí a jakýsi rozcestník toho, co je zajímá, je potřeba za to platit.
***
Vydavatelka hudby
Iva Milerová (39) Kariéru začala v roce 1992 v hudebním vydavatelství BMG Ariola. O tři roky později přešla do české pobočky Warner Music, kde se vypracovala na ředitelku. V září 2009 nastoupila jako ředitelka Supraphonu. Ten loni v dubnu převzal repertoár Warner Music.
