GPS skica Jana Trejbala - zachycené mapování ostrova
Kus pevniny ve Vltavě kousek od spodní části pražské zoo objevil architekt a výtvarník Jan Trejbal vlastně náhodou. „Začátkem roku 2013 se šel projít okolo řeky na Praze 6 a všiml jsem si, že ve Vltavě leží zvláštní kus země. Když jsem se na místo po pár týdnech vrátil, byl jsem již přesvědčen, že jde o nový ostrov,“ popisuje Trejbal, který se záhy stylizoval do role novodobého lokátora vycházející z původní myšlenky středověkých lokátorů – osob, které vyhledávaly lokace k založení vesnice či města.
Neolokátor
|
Povzbuzen myšlenkou, že „každý správný muž má mít svůj ostrov“ se Trejbal v říjnu tohoto roku vydal dosud nikde nezaznamenaný ostrov zmapovat. V gumovkách, ochranných pomůckách a s GPS navigací.
„Ověřil jsem si, že jde o jedno z nejmělčích míst ve Vltavě v Praze, kde v minulosti pravděpodobně existoval brod. Už na fotografiích Prahy z roku 1938 je výskyt půdy uprostřed Vltavy v Troji patrný,“ zjistil Trejbal z dochovaných materiálů.
Z historických dokumentů také vyplývá, že do roku 2002 se ostrov v řece pravidelně na čas objevil a poté při větších deštích zase zmizel. „Až od povodně v létě 2002 se utvořila regulérní pevnina s vegetací, kterou ale tehdy nikdo nezaznamenal. Žádný úřad, katastr, ani správa Povodí Vltavy,“ podotýká Trejbal. Rozměrově šlo tehdy o prostor 45 až 50 metrů dlouhý a 10 až 15 metrů široký, na satelitních snímcích ho lze porovnat s rozměry pavilonu žiraf v sousedící zoologické zahradě.
Pozice ostrova v průběhu let
Při další velké vodě v roce 2013, při níž Vltava protrhla trojský Císařský ostrov, se vyvržená půda z řeky zachytila o dosavadní ostrov a rozšířila ho o několik metrů čtverečních. „Stala se z něj opravdu rozsáhlá pevnina, na délku měl ostrov asi sto osmdesát a na šířku kolem třiceti metrů. Zajímavé bylo, že pevnina získala i reliéf, nejvyšší místo mohlo být dobrých osm metrů nad hladinou,“ sděluje Trejbal.
Výstava o novém ostrově
|
Tento rozsáhlý ostrov od února do října zlokalizoval a popsal. (mimo jiné i tzv. GPS. skicováním).
Kompromis s Povodím Vltavy
Už před prvním vstupem na pevninu se setkal s největší překážkou – nefunkčností „systému“. „Říkejme tomu, jak chceme, úřednický šiml, nebo byrokratická chyba. Fakt je ten, že už v tu chvíli byly kolem ostrova bagry, které pevninu likvidovaly,“ říká Trejbal a poukazuje na videozáznam, který na místě pořídil. Likvidaci podle jeho slov řídila správa Povodí Vltavy bez toho, aby si o existenci ostrova opatřila jakékoli odborné podklady.
Jan Trejbal následně odstartoval s Povodím Vltavy takřka „úřednický boj“. Současné rozšíření ostrova označili správci povodí za povodňovou škodu, která by mohla v dalších letech narušit provoz řeky. „Opodstatnění pevniny, které vyplývá i z přírodovědných a odborných posudků, si vysvětlit nenechali, a tak vlastně nastal kompromis. Správci povodí slíbili, že odbagrují jen zeminu z roku 2013, a zbytek původního ostrova ponechají,“ říká novodobý objevitel, který oslovil také několik dalších institucí a úřadů od ministerstev přes ombudsmana až po prezidenta republiky.
    |
Z výsledku několikatýdenního „papírování ve volním čase“, jak Trejbal jednání s institucemi nazývá, přesto může mít radost. Na magistrátu hlavního města Prahy byla ustavena komise, která po Novém roce bude společně s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy legalizaci ostrova řídit.
Podpora prezidentaS žádostí o podporu při legalizaci ostrova oslovil Jan Trejbal v uplynulých měsících několik státních institucí, mimo jiné zeměměřický a katastrální úřad, ministerstvo zemědělství, ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo vnitra, Magistrát hl. m. Prahy, Veřejného ochránce práv i prezidenta republiky. „Například z kanceláře prezidenta mi bylo řečeno, že Zeman si mé aktivity velmi váží, ale protože nejsem ,’správní úřad - instituce’ nemůže se k tomu vyjádřit,“ říká Trejbal. |
„V zemi, kde nemáme aktivní sopky a kde žádné nové komponované krajiny za uplynulých sto let nevznikly, to nelze nepovažovat za úspěch,“ říká Trejbal.
Nabízí se otázky, jak se nový ostrov bude jmenovat a jaké bude jeho další využití. „Nebráním se tomu, aby na ostrov přišli lidi, nemělo by jít čistě o ekologickou záležitost, i když už nyní se na něm vyskytuje zajímavá vegetace – žijí tam například vzácné rostliny. Mohli by tu vzniknout například říční lázně a reálně vidím i to, že si na něm někdo uspořádá svatbu. Jaký bude název pevniny, zatím nikdo neví. Nepovažuji se za novodobého Kryštofa Kolumba, takže netuším, jestli jsem hoden toho, aby byl pojmenován po mě. Nechme se překvapit,“ směje se Trejbal.
Jan Trejbal
|
