Řešením návrhu, výběrem autorů a děl se spolu s Medou Mládkovou zabývá kurátor Musea Kampa Jiří Machalický. K realizaci projektu byl přizván architekt David Vávra, který má na starosti konkrétní rozmístění plastik a celkovou úpravu. „Vytypované umělce jsem s paní Mládkovou nebo sám osobně navštívil. Vybrali jsme s nimi díla, která by se pro tento účel hodila, a to jak svými rozměry, tak i vlastnostmi, které si žádá umístění ve veřejném prostoru,“ uvedl k návrhu Jiří Machalický.
Nyní je již výběr zřejmě konečný, na seznamu figurují jména Magdalena Jetelová, Kurt Gebauer, Theodor Pištěk, Vladimír Škoda, Jaroslav Róna, Kateřina Vincourová, Aleš Veselý, Čestmír Suška a řada dalších.
Ne park zaplavit, nýbrž oživit Autoři, kteří mají sochy již hotové, jsou ochotni díla do parku dlouhodobě zapůjčit. Někteří umělci zatím disponují jen modely, podle nichž by díla teprve vznikala. Na jejich výrobu se však musí nejprve sehnat finance od sponzorů. Obstarání sponzorských peněz a schválení realizace projektu příslušnými institucemi Prahy1 jsou také dva hlavní faktory, na nichž závisí, zda sochařský park na Kampě nakonec skutečně vznikne.
Podle Machalického by tento umělecký projekt byl zajímavý a atraktivní po všech stránkách. „Klasické sochy z bronzu, železa, dřeva či kamene by se v parku měly střídat s objekty vytvořenými z lehkých materiálů vhodných k zavěšení v korunách stromů nebo mezi nimi. V kontrastu s tradičními prvky by takovéto prostřídání, myslím, vypadalo originálně,“ míní Machalický. Díla budou tak různorodá, aby park nejen umělecky obohatila, ale také vizuálně zpestřila.
Volné trávníky zůstanou Architekt David Vávra dodává, že všechna vybraná díla jsou navíc významná i v kontextu světového výtvarného umění. Vzhledem k tomu, že park Kampa hojně navštěvují i zahraniční turisté, sloužily by umístěné plastiky českých autorů i jako samovolná propagace tuzemského výtvarnictví a doklad kulturní úrovně národa. Tento účel by podtrhlo i Vávrovo zamýšlené umístění děl: chce sochy rozptýlit v blízkosti cest tak, aby nebyla „přidušena“ přirozená harmonie trávníků a stromů. Sochy by tedy neměly park zaplavit, nýbrž oživit a zkulturnit na místech, která se k tomu účelu hodí a budou pro návštěvníky uživatelsky příjemná.
Nebyl podceněn ani fakt, že park Kampa Pražané i turisté vnímají jako místo, kde lze odpočívat přímo na trávnících. Proto tento prostor nemá být zatížen přemírou děl. Do volné plochy by byly umístěny jenom dva objekty, trojnožka od Františka Skály a socha Lukáše Rittsteina. Ostatní díla budou esteticky navazovat na již stávající objekty, jako je zahradní domek, terasa restaurace, chodníky, zdi...
Efektní bude i prostřídání „hmotnostní“. Vedle robustnějších děl, jakým je třeba schodiště Magdaleny Jetelové, by se zde návštěvníci setkali i s křehkými díly Aleše Hnízdila. Jeho drátěné objekty dotvoří vysazený keř, který bude autor pravidelně stříhat a splétat tak, aby byla rostoucí dřevina neustále součástí díla.
Drátěné objekty Aleše Hnízdila dotvoří vysazený keř, který bude autor pravidelně stříhat a splétat tak, aby byla rostoucí dřevina neustále součástí uměleckého díla.
