Stát chce rukama ministerstva spravedlnosti prodat pankráckou věznici. Vzpomínám si, jak mnou za normalizace otřáslo, když mi kdosi řekl, že část dlažebních kostek na jednom pražském frekventovaném místě pochází z rozřezaných náhrobních kamenů ze zrušeného židovského hřbitova. Připadalo mi strašné, že šlapeme po předmětech, které měly připomínat mrtvého - a ani vlastně nevím, jestli to tenkrát byla pravda nebo jen pověst.
Na Pankráci bylo mrtvých hodně. V roce 1943 tam gestapo zřídilo sekyrárnu, kde gilotina připravila o hlavu víc než tisíc lidí. Sama jsem na Pankráci moc dlouho nepobyla, pár týdnů, vyšetřovací vazba byla tenkrát v sedmdesátých letech v betonové Ruzyni, na Pankráci byla „eskorta“, přestupní stanice do míst, kde měli být vězňové „převychováni“. Prkenná podlaha působila po studené Ruzyni trochu vlídnějším dojmem, i když si člověk uměl představit příjemnější místa.
Budova podobná Pankráci stojí v rumunském Sighetu. Pochopitelně, Sighet taky ležel ve starém mocnářství, nádraží si byla podobná jako vejce vejci, no a věznice také. V Sighetu si ovšem tamní občané po pádu komunismu zvolili osvícenou starostku, a ta budovu staré věznice poskytla občanskému sdružení, které v ní vybudovalo Memorial - památník obětem komunismu a boji proti němu. Je to působivé místo, kde se každé léto konají různé semináře a setkání a konává se tam taky letní škola pro rumunské středoškoláky, kteří se chtějí dozvědět něco o minulosti, již už naštěstí nezažili.
Řekla bych, že by si i Česko zasloužilo pořádné muzeum komunismu, nejen malou expozici pro turisty, která je umístěna na Příkopech. Pankrác se svou rakousko-uherskou architekturou, sekyrárnou a rozlehlými celami je pro takové muzeum jako stvořená. A mohlo by tam sídlit i pár institucí, které se minulostí zabývají. Tou nacistickou i tou komunistickou - za obou totalit tam přece vedle skutečných zločinců seděly i spousty lidí, kteří si zasloužili spíš obdiv než kriminál.
Já vím, muzeum, Konfederace politických vězňů nebo Ústav pro studium totalitních režimů není žádný kšeft a „lokalita pankrácké věznice je vysoce bonitní nejen polohou a relativně dobrou dopravní dostupností“, jak jsem se kdesi dočetla. Už jen z takové řeči mi jde hlava kolem, natožpak ze záměru prodat věznici. Není to pěkné pomyšlení, že tam, kde trpěli a umírali lidé, vyrostou zase nové prosklené věžáky, třeba obchodní centrum, a pár cel v podzemí zůstane zachováno. Až si lidé nakoupí za zvuku příšerné hudby, které se kdovíproč obvykle říká „nevtíravá“, budou si moci vedle míst smrti dát kafíčko. Třeba by tamní kavárnička mohla nést příhodné jméno „U popraviště“ nebo tak něco. Hezké pomyšlení, že?
Nemohl bys, milý státe, pro jednou projevit trochu velkorysosti? Prosklených obchodních center, hotelů a kdovíčeho bude postaveno dost a dost. Pankráckou věznici už podruhé nepostaví nikdo. Měla by s novým obsahem zůstat stát jako memento dob, do kterých se - doufám - už nechceme vracet. A na památku lidí, kteří se už nikdy nevrátí.
***
Česko by si zasloužilo pořádné muzeum komunismu. Pankrác se svou sekyrárnou a rozlehlými celami je pro takové muzeum jako stvořená.
