PRAHA Tehdy se mu lidé posmívali a hnali ho pod basketbalové koše. „Patříš tam, ne na led!“ Když v roce 1995 odehrál hokejový bek Zdeno Chára (33) jedno utkání za pražskou Spartu, byl na startu kariéry.
Ani ve snu by nikoho nenapadlo, že se do stejné haly po 15 letech vrátí jako kapitán Bostonu. „Těšil jsem se sem. Mám hezké vzpomínky, i když to bylo krátké,“ usmíval se po tréninku 206 cm vysoký obr.
* Jak to na vás dýchá, když si vzpomenete na minulost?
Já tu byl už při mistrovství světa na pár trénincích. Vzpomínky jsou hezké. V neděli jsem klukům vyprávěl, jak jsem ještě neměl auto a jezdil metrem a tramvají. Ale byl jsem vděčný, že jsem mohl trénovat.
* Pamatujete si první trénink? Trefil jste urostlého Jaroslava Nedvěda a vyhodil ho za mantinel.
To je trošku přehnané. Vzpomínám si na to hodně dobře – musel jsem něco ukázat a nebát se, pokud jsem chtěl zůstat. Trenér Výborný si toho všiml, takže mě tu nechal.
* Ale ať raději hrajete basketbal, na vás lidé stejně křičeli, že?
To však nezačalo tady, ale už na Slovensku. Musel jsem dokazovat, že hrát můžu. Pan Henyš (hráčský agent – pozn. red.) i trenéři mi důvěřovali, dali mi motivaci a podporu.
* Prý jste míval velké problémy sehnat na vaši nohu brusle.
Sháněli jsme to pilně. Ale pan Henyš, kterému patří velké díky, se o mě moc dobře staral. Škoda, že tu mezi námi už nemůže být.
* Když jste začínal v Americe, byl jste neznámý kluk ze Slovenska. Teď jste vůbec nejznámější tváří Bruins. Jaký je to pocit?
Určitě jinačí než tehdy. Ale zůstávám dál nohama na zemi. Být kapitánem týmu, co má takovou historii, je obrovská čest, beru si to k srdci. Ovšem nebyla to vůbec jednoduchá cesta. Teď se snažím svou úlohu zvládat na ledě i mimo něj. Doufám, že odvedu dobrou práci.
* Co hráčům v Praze ukážete?
Projdeme se po městě a navštívíme originální české restaurace.
* Co je zaujalo nejvíce?
Věděli, že je to historické město, velmi pěkně, navštěvované. Všichni se sem těšili, tak budou mít příležitost. Taky ochutnat české pivo.
* Přijdete si jako kapitán i při té prohlídce města?
Já se tak vždycky cítím. I tak působím, ať jsme kdekoliv. Uvědomuju si, že takový musím být.
* Jste hrdý, že jste se narodil v Československu?
Vždy jsem byl. Nikdy jsem proti Česku ani proti Čechům nic neměl, pořád to beru, že jsme jedna země. Mám tu rodinu i dost přátel.
* Kolik blízkých od vás se přijede podívat na zápas?
Kolem dvaceti na každý zápas.
