Na přelomu června a července si na pozorování hvězd a hlubokého nebe musí člověk počkat až na desátou nebo jedenáctou hodinu večerní. „Hluboko na jihu je v tuto dobu vidět horní část souhvězdí Štíra, nad ním se nachází Had, Hadonoš a Herkules, na západě zapadá souhvězdí zvěrokruhu Lev a za ním následuje Panna...“ Kdy jindy než o vlahých letních nocích by mohlo být pozorování hvězdné oblohy příjemnější? Obvykle se děti velkých ptají, jak se ty hvězdy jmenují a proč je to Labuť a proč Lyra. S Velkým a Malým vozem nebo s Polárkou/Severkou člověk moc dlouho nevystačí. A jen málokdo se svými letmými vědomostmi vystačí, když má vysvětlit příběhy, podle nichž už starověké národy ctily hvězdy a souhvězdí.
Příjemně srozumitelnou (pro děti) a dostatečně poučnou (pro dospělé) a lehce přenosnou (na dovolenou) publikaci lze pro zkoumání hvězdné oblohy jen doporučit. Je to už šestapadesátý svazek dětské encyklopedie CO JAK PROČ. Text astrofyzika a šéfa hamburského planetária Ericha Übelackera upravil a doplnil Miroslav Randa.
Souhvězdí a znamení, vyd. Fraus, 48 stran
