"Mám samozřejmě velkou radost, příprava té nominační žádosti představovala pět let práce," řekla vedoucí hlineckého Souboru lidových staveb Vysočina Ilona Vojancová, podle které díky zařazení na prestižní seznam bude možné získat na masopustní veselice granty. Vznikne publikace na téma maškary na Hlinecku či stálá expozice věnovaná průvodům masek, které lidé na vesnicích okolo Hlinska pořádají spontánně a tento obyčej si předávají generace na generaci, řekla Vojancová.
Na seznam nehmotného světového kulturního dědictví se zapisují tradice, kterým hrozí úpadek či zánik a které skupina obyvatel pokládá za součást svého kulturního dědictví. Kandidující státy se musí zavázat, že toto dědictví budou zhodnocovat a dále podporovat jeho přenášení z generace na generaci.
O padesátce nových kandidatur z celého světa rozhoduje tento týden mezivládní výbor UNESCO pro nehmotné kulturní dědictví, který od pondělí do pátku zasedá v keňské metropoli Nairobi. Mezi další schválené kandidáty patří například španělská hudební a taneční kultura flamenco, francouzská gastronomie či tradiční čínská medicína.
Ujgurská kontroverze
Čína má navíc na seznamu nehmotného kulturního dědictví nově i tradiční ujgurské oslavy mešrep. Zařadit je na seznam UNESCO se Pekingu podařilo až na druhý pokus poté, co před rokem byla žádost odmítnuta pod vlivem nepokojů, které oblast Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang na severozápadě Číny sužovaly a které stály životy nejméně 200 lidí.
Čínská snaha týkající se Ujgurů je z pohledu některých zemí kontroverzní v tom, že Peking dlouhodobě potlačuje projevy kulturní svébytnosti svých menšin, pokud ty se projevují na jeho vkus příliš samostatně a nejsou pod jeho dohledem. Z tohoto důvodu také tyto oslavy sklizně rozšířené v různých formách po celé střední Asii i u Uzbeků, Turkmenů a nezávislých Ujgurů, čínské úřady nejprve zhruba v polovině 90. let minulého století zakázaly.
Zástupci Albánie, Ázerbájdžánu a Česka podle agentury AFP na zasedání v Nairobi požadovali, aby do čínské ujgurské oblasti byla vyslána nezávislá delegace, která by ověřila, zda se tam tradiční shromáždění mešrep skutečně svobodně praktikuje. Většina členů výboru UNESCO ale tuto prověrku odmítla a zařazení oslav na seznam odsouhlasila.
České tradice na seznamu UNESCOMasopustní průvody s maskami na Hlinecku (od roku 2010) Spolehlivé doklady o podobě zvyku na Hlinecku pocházejí z první poloviny 19. století, podoba masek předávaných z otce na syna je ale podle etnografů nejspíše starší. Kořeny slavností, které měly zajistit dobrou úrodu, plodnost a také vítaly blížící se jaro, pak sahají ještě do předkřesťanských dob. Tradice je dodnes živá zejména v několika obcích mikroregionu Hlinecko (Studnice, Vortová, Hamry a místní část Hlinska Blatno), na jejím zachování má zásluhu i skanzen na Veselém Kopci. Každá z masek v průvodu má svou roli a také místo, jako první jde kobyla a naopak poslední ras. Mezi nimi procházejí nejprve takzvané červené maškary - strakatý se ženou (i ji jako tradičně všechny masky představuje muž) a turci - a ke konci průvodu jdou maškary černé, tedy kominíci, slamění a židé. Právě ti mají za úkol pomazat obličeje přihlížejících (dříve obyvatel vsi, kterou průvod dům od domu procházel) zvláštním mazadlem. Na konci slavnosti, při které nechybí řízná hudba ani pálenka, je pak poražena a opět oživena kobyla. Sokolnictví (od roku 2010) Verbuňk (od roku 2005) |
