Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Na sudetoněmeckém sjezdu se nemůže představit protestní AfD. Posseltovi vadí Klaus

Svět

  13:49
MNICHOV - Na letošním sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) v Augsburgu se návštěvníkům v informačních stáncích představí řada politických stran, nejsilnější německá opoziční formace Alternativa pro Německo (AfD) mezi nimi ale nebude. Jedním z důvodů je podle šéfa sudetských Němců Bernda Posselta její blízký vztah s bývalým českým prezidentem Václavem Klausem.

Demonstrace proti krajně pravicové straně AfD po vyhlášení prvních odhadů volebních výsledků. foto: Reuters

Posselt v pátek na tiskové konferenci v Mnichově uvedl, že AfD na sjezdu chtěla mít informační stánek, což ji ale pořadatelé z několika důvodů neumožnili. Jedním z nich je to, že zatím není zastoupena v bavorském zemském sněmu, což je jednou z podmínek.

Šéf sudetských Němců Posselt kritizuje Klause za podporu protiimigrační AfD

Ještě větším problémem jsou ale zřejmě politické postoje protiimigrační strany. „Informační stánek mohou dostat jen organizace...které se jasně distancují od levicového a pravicového extremismu,“ zdůraznil Posselt. „To ani u Levice, ani u AfD nevidím,“ řekl také.

Především má ale problém s úzkou spoluprací AfD s Klausem, který ji často do Německa jezdí podporovat na předvolební i jiné politické akce. „AfD se chlubí jedním z největších nenávistníků sudetských Němců, bývalým českým prezidentem Klausem,“ míní Posselt. „Chtěl zakotvit Benešovy dekrety do evropského právního pořádku,“ poznamenal.

Sudetští Němci se sjedou v Česku

Šéf sudetských Němců Bernd Posselt počítá s tím, že se v příštích letech sjezd jeho sdružení poprvé uskuteční v České republice. Řekl to dnes na tiskové konferenci v Mnichově před víkendovým 69. sjezdem Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) v Augsburgu. Přestože se na rozdíl od předchozích dvou let sjezdu letos nezúčastní žádný člen české vlády, vidí Posselt budoucnost vzájemných vztahů optimisticky.

Narážel tak na situaci před podpisem lisabonské smlouvy o reformě institucí EU, jejíž ratifikaci Klaus v době, kdy byl českým prezidentem, podmínil výjimkou z Listiny základních práv EU. Klaus vznesl požadavek na výjimku z Listiny v říjnu 2009 proto, že se obával možnosti prolomení poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše a uplatnění majetkových nároků sudetských Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce.

Výjimku nakonec Česku přiznal summit Evropské unie koncem října 2009 a Klaus lisabonskou smlouvu podepsal 3. listopadu 2009, mimo jiné v den, kdy český ústavní soud rozhodl o tom, že smlouva je v souladu s českým ústavním pořádkem. Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se ale v roce 2014 usnesla, že výjimku z Listiny základních práv EU uplatňovat nebude
.

Autor:

Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat

Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...