Na první pohled to může vypadat, že chovatelé lososa AquAdvantage propadli zlozvyku všech rybářů rozpažovat při ukazování velikosti svých úlovků více, než odpovídá skutečnosti. Pro tohoto lososa ale platí bez přehánění, že roste jako z vody. Vděčí za to cílenému zásahu genových inženýrů do dědičné informace. V roce 2011 se stane „obří losos“ prvním geneticky modifikovaným živočichem oficiálně schváleným jako potravina. Ryba roste jako z vody Geneticky modifikované plodiny konzumují Američané dvacet let a svět se k nim pomalu ale jistě přidává. Živočichové z dílen genetických inženýrů stáli dlouho stranou. Vědci využívali k bádání myši, mušky octomilky nebo červíky s uměle upravenou dědičnou informací. Farmaceutické firmy začaly produkovat některé léky pomocí zvířat, kterým byly vneseny do dědičné informace lidské geny. Například pacienti, které ohrožuje nebezpečně zvýšená srážlivost krve a hrozí jim ucpání životně důležitých cév, mohou i u nás užívat lék Atryn, který produkují geneticky modifikované kozy americké společnosti GTC Biotherapeutics. Potraviny z masa, mléka či vajec zvířat s dědičnou informací, upravenou metodami genového inženýrství, však na trhu nejsou.
To se může rychle změnit. Geneticky modifikovaný losos AquAdvantage americké firmy AquaBounty Technologies by se mohl objevit na talířích Američanů už letos. Lososi linie AquAdvantage vznikly z obyčejných atlantských lososů obecných přenosem genu pro růstový hormon pacifického lososa čavyči. Tento gen je v organismu lososa AquAdvantage ovládán krátkými úseky dědičné informace mořské ryby slimule. Díky tomu má losos zajištěnou neustálou produkci růstového hormonu a roste zhruba dvakrát rychleji než obyčejní lososi. Losos AquAdvantage lépe tráví potravu, takže na kilo jeho masa se spotřebuje méně krmiva a vzniká i méně zplodin látkové výměny. Chov tohoto lososa je proto levnější a dochází při něm k menšímu znečištění vody v okolí chovných nádrží. Jeho maso bylo důkladně prověřeno a v žádném parametru se neliší od masa geneticky nemodifikovaných lososů obecných.
Ekologické pojistky Ještě před několika lety by lososa AquAdvantage jen málokdo tipoval na prvního geneticky modifikovaného živočicha, který začne figurovat v lidském jídelníčku. Ve hře byly nadějnější projekty, například skot produkující mléko, jež by bylo kvalitnější surovinou k výrobě náhražek mateřského mléka pro kojence. Odpor veřejnosti ale odsoudil tyto ambiciózní projekty k nezdaru. Z ekologického hlediska jsou ryby považovány za potenciálně nejnebezpečnější geneticky modifikovaná zvířata. Pokud by z chléva utekla geneticky modifikovaná kráva, nehrozí z její strany přírodě žádné nebezpečí. Šance, že se taková stračena stane zakladatelkou volně žijící populace geneticky modifikovaných turů, je nulová. Po úniku geneticky modifikovaných ryb je situace dramaticky odlišná, protože tyto ryby mohou vytvořit populaci buď „svépomocí“, nebo křížením s nemodifikovanými, divoce žijícími příslušníky svého druhu.
S uniklou rybou je to jako s vystřeleným šípem. Už ji nikdo nezastaví. Co může taková populace geneticky modifikovaných „rybích Otesánků“ napáchat v přírodě, se jen dohadujeme. Ryby mohou vymřít, protože je pro ně život v přírodě příliš drsný. Mohou se ale prosadit na úkor volně žijících příslušníků vlastního druhu. Mohou také vytlačovat ryby jiných druhů. Žravost geneticky modifikovaných ryb představuje hrozbu i pro živočichy, kteří by jim sloužili jako potrava.
Pro chov geneticky modifikovaných ryb jsou proto stanovena velmi přísná pravidla. Firma AquaBounty vykrmuje jen neplodné samice. Pokud by tyto ryby zdolaly všechna bezpečnostní opatření, nedokážou se v přírodě rozmnožovat a vyhynou. Jikry produkuje firma na Aljašce, kde by uniklý plůdek zahubily nízké teploty. Vlastní výkrm probíhá v Panamě, kde je voda v řekách tak teplá, že v ní dospělý losos dlouhodobě nepřežije. Všechna chovná zařízení jsou u Pacifiku, aby se uniklí lososi nedostali do kontaktu se svými divokými atlantickými příbuznými a nemohli se s nimi zkřížit. Americký Úřad pro potraviny a léčiva, který žádost o povolení chovu lososa AquAdvantage a konzumace jeho masa schvaluje, je s těmito opatřeními spokojen.
Ozdraví Američany?
Losos AquAdvantage má potenciál přírodě také prospět. Lidstvo vyloví ročně z moří a oceánů 85 milionů tun ryb, korýšů, měkkýšů a dalších organismů. Úlovky z vnitrozemských sladkých vod představují asi desetinu tohoto množství. Především mořský rybolov se dostal na samou hranici únosnosti a objem úlovků už od devadesátých let minulého století stagnuje.
Lidé se snaží nahradit výpadek chovem ryb v takzvaných akvakulturách. Chovají ústřice, garnáty, lososy i tuňáky. Objem světové produkce v akvakulturách roste ročně o osm procent. I za to však platí především příroda. Akvakultury jsou zdrojem silného znečištění moří. Šíří se z nich choroby a cizopasníci. Jejich rozvoj neodlehčuje tlaku na populace volně žijících mořských živočichů. Naopak. Tuňáci chovaní v akvakulturách jsou loveni na volném moři a v nádržích jsou pak jen dokrmeni pro trh. Čím více tuňáků má vyrůst v akvakulturách, tím více jich musí zmizet z volné přírody.
Tlak na mořské i sladkovodní ekosystémy se stupňuje s tím, jak stoupá obliba ryb a jiných vodních organismů a jak roste požadavek na zvýšení jejich konzumace ze strany lékařů a dietologů. Obyvatelé ekonomicky rozvinutých zemí by měli zvýšit spotřebu rybího masa na dvojnásobek či trojnásobek. Pouze tak budou mít zajištěný dostatečný přísun omega-3 polynenasycených mastných kyselin.
Pokračování a další očekávané události na straně 30
Na talíře připlouvá obří losos
Dokončení ze strany 29
Mají příznivý vliv na prevenci civilizačních chorob včetně kardiovaskulárních onemocnění, jež si vyžádají bezmála každé třetí úmrtí.
V zemích třetího světa jsou mořské organismy jedním z významných zdrojů bílkovin, jež jsou v jídelníčku obyvatel rozvojových zemí nedostatkovou položkou.
Pokud Američané nahradí masem z lososa AquAdvantage významnější množství hovězího a vepřového, může to mít pozitivní efekt na zdravotní stav populace. Ta bude konzumovat vyšší množství zdravých omega-3 polynenasycených mastných kyselin. Lacinější lososí maso se také může častěji objevit v jídelníčku lidí s nízkými příjmy a to může zmírnit nedostatek bílkovin v jejich stravě.
„Geneticky modifikovaný losos může být nejen prvním geneticky modifikovaným živočichem povoleným pro konzumaci člověkem, ale také první geneticky modifikovanou potravinou, u níž snížení ceny vlivem technologické inovace samo o sobě zajistí významné zdravotní přínosy jen tím, že se zvýší její spotřeba,“ konstatuje studie týmu vedeného ekologem a ekonomem Martinem D. Smithem z Duke University v americkém Durhamu publikovaná v časopise Science.
Světový rybolov může na poptávku po rybím mase a omega-3 polynenasycených mastných kyselinách jen těžko reagovat. Populace některých mořských ryb decimované nadměrným odlovem už zkolabovaly. Globální rybí krize V roce 2006 publikoval tým vedený kanadským biologem Borisem Wormem v Science alarmující studii, podle které čeká do roku 2048 kolaps většinu populací lovených mořských živočichů. Stále častěji a hlasitěji volají vědci po razantním omezení rybolovu. Ochrana volně žijících rybích druhů je však nedostatečná.
Chov lososa AquAdvantage by mohl ulevit tlaku na divoké populace lososů a zároveň by byl díky menší spotřebě krmiva a nižší produkci zplodin látkové výměny šetrnější k životnímu prostředí. Geneticky modifikovaná ryba rozhodně není všelék na současnou globální „rybí krizi“. Může však k jejímu řešení přispět a to nelze brát na lehkou váhu.
Přesto se může stát losos AquAdvantage paradoxně obětí vlastního úspěchu. Dopady růstu trhu s masem geneticky modifikovaného lososa a rozmachu chovu této ryby na životní prostředí budou záviset na tom, jak velký tento růst bude. Pokud by byli tradiční lososi chovaní v akvakulturách nahrazeni lososem AquAdvantage, bude celková zátěž životního prostředí nižší.
Dramatický nárůst poptávky po levnějším lososím masu a tomu odpovídající rozšiřování chovu geneticky modifikovaných lososů však může vést k tomu, že v absolutních objemech bude z přírodních zdrojů čerpáno více surovin pro výrobu krmiv a také absolutní objem zplodin látkové výměny bude vyšší než nyní. Pak by byly dopady zavedení chovu lososa AquAdvantage na životní prostředí přinejmenším sporné a sledovali bychom zřejmě další devastaci přírody.
Evropa: nažraný volný trh a úspěšná blokáda Evropa nebude nad schválením chovu lososa AquAdvantage ve Spojených státech jásat. Dá se předpokládat, že pokud firma AquaBounty Technologies požádá o povolení dovozu masa z geneticky modifikovaného lososa do zemí Evropské unie, bude její žádost dlouho a důkladně posuzována. Šance na kladné vyřízení nebudou nijak skvělé. Zároveň vyhlásí evropské kontrolní orgány bdící nad dovozem potravin „zvýšenou pohotovost“. Importované lososí maso se ocitne pod lupou inspektorů v obavě, zda se do zásilek nepřimísil zatím nepovolený losos AquAdvantage.
Případný zákaz dovozu geneticky modifikovaného lososa do zemí Unie s vysokou pravděpodobností neobstojí před Světovou obchodní organizací, která jej bude považovat za umělou obchodní bariéru. EU se však ve vytváření podobných bariér vycvičila při omezování dovozu geneticky modifikovaných plodin. Zřejmě by i s tímto verdiktem Světové obchodní organizace naložila tak, aby se právo na volný obchod „nažralo“ a blokáda evropského trhu proti importu geneticky modifikovaných organismů neztratila nic na své nepropustnosti. Obchodní válka skončí jako v mnoha podobných případech patem.
O chov lososa AquAdvantage v Evropě zřejmě AquaBounty Technologies ani usilovat nebude. Firma si určitě uvědomuje, že reprezentanti některých členských zemí Evropské unie vidí rudě už při zaslechnutí slovního spojení „genetická modifikace“. V případě lososa AquAdvantage by se tento odpor mohl opřít o fakt, že losos obecný, jehož genetickou modifikací lososí otesánek vznikl, je v evropských řekách doma. Podmínky pro průnik těchto geneticky modifikovaných ryb do volné přírody jsou v Evropě podstatně příhodnější než na Aljašce nebo v Panamě.
***
Ryba 21. století Rychle přibývá na váze, roste jako z vody a její chov je šetrnější k přírodě. To jsou hlavní znaky geneticky modifikovaného lososa, jehož prodej bude letos povolen ve Spojených státech. Stane se tak prvním GM živočichem na světě nabízeným jako potravina. Není všelékem na současný celosvětový nedostatek mořských ryb, může však k řešení této „krize“ přispět.
Odborníci připravují další zvířata se změněnou DNA
Pstruh duhový s nadměrným svalstvem - díky zásahu biologů nevzniká v jeho těle bílkovina potlačující růst svalové hmoty.
Skot odolný proti nemoci šílených krav.
Kuřata a prasata s vloženým genem, velícím v těle těchto zvířat vyrábět mastné kyseliny typické pro rybí tuk. Jejich maso se stane zdrojem látek pro prevenci srdečních a cévních chorob.
Slepice vzdorující viru ptačí chřipky.
„Ekologické prase“ Enviropig, které stráví z potravy až dvě třetiny jinak nevyužitelných sloučenin fosforu, a je tak šetrnější k životnímu prostředí.
Losos s pozměněnou DNA roste zhruba dvakrát rychleji než obyčejní lososi a lépe tráví potravu, takže na kilo jeho masa se spotřebuje méně krmiva. Chov může snížit zájem o lov lososů v oceánech a zároveň bude díky menší spotřebě žrádla a nižší produkci zplodin látkové výměny šetrnější k životnímu prostředí.
O autorovi| JAROSLAV PETR, Autor je profesorem České zemědělské univerzity a pracuje ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi
