Být starostou totiž znamená být čtyřiadvacet hodin denně na příjmu, obětovat práci své osobní volno, mít řadu povinností a obrovskou odpovědnost, na kterou jsou často starostové sami. A navíc se nad nimi vznáší trvalá hrozba trestního stíhání i za „pitomosti“ typu špatně objednané tužky. Lidé tuto funkci v malých obcích vykonávají především z lásky k místu, kde žijí. Určitě ne pro peníze.
Proto mám velký respekt a úctu k lidem, kteří i v dnešní době chtějí práci starosty v malé obci dělat. Já jako starosta Náchoda mám k sobě radu a úředníky, se kterými se dělím o velkou část agendy města. Starostové malých obcí ale mají často mnohdy jen účetní a funkci vykonávají při běžném zaměstnání. Chod každé obce je spojen s rozsáhlou administrativou, často vyžadující i odborné znalosti, která starostům bere čas na to, aby se věnovali skutečným problémům v místě, kde pracují.
Náchod se letos v létě stal členem Svazu měst a obcí České republiky a mým cílem je hledat koncepční řešení problémů, které obce nejvíce trápí, a to nejen v oblasti ulehčování administrativy i byrokracie. Jedním z takových problémů, se kterým se potýkají menší i větší obce, jsou například trvalá bydliště na radnici. Lidé tak mnohdy řeší své ekonomické problémy, snaží se touto cestou uniknout exekuci nebo získat výhodu při pobírání sociálních dávek. Část z těch, kteří mají na radnici trvalé bydliště, má v místě i sídlo podnikání. Skutečnými bezdomovci je však jen malé procentu z nich. Například v Náchodě je na radnici nahlášeno víc než osm stovek občanů, to je téměř pět procent obyvatel našeho města.
Bohužel města a obce nemají dostatečné nástroje, jak se zneužívání tohoto institutu bránit a zároveň skutečně pomoci těm, kteří se ocitli ve vážných životních situacích, často z jejich pohledu bezvýchodných. To je například jedno z témat a úkolů, které jsem si vytyčil, že se jim v rámci Svazu měst a obcí chci věnovat. Věřím, že nalezení řešení pomůže starostům obcí všech velikostí i k ulehčení jejich každodenní práce.