Vila, kterou v současné době obývá rodina se dvěma malými dětmi, vznikla na rozlehlém pozemku dvou tisíc metrů čtverečních. Architekt Jakub Kynčl dostal od investora jednoduché zadání: postavit jednogenerační rodinný dům. „Projekt měl ze strany investora pouze jediné omezení,“ vzpomíná Jakub Kynčl, „měli jsme zachovat a rekonstruovat objekt chaty, která na pozemku již stála,“
Studie třípodlažního samostatně stojícího rodinného domu vznikala v brněnských ateliérech Knesl + Kynčl přibližně tři měsíce, následná realizace pak v průběhu dvou let. Z chaty, na jejíž rekonstrukci investor trval, se nakonec stal samostatný dům pro hosty.
Jak využít kopec Pozemek leží na úpatí kopce Horka a je mimořádně strmý. „Právě zpracování terénu se stalo základním motivem návrhu budoucího rodinného domu,“ říká architekt Jakub Kynčl. „Třípodlažní dům jsme pojali jako čistý hranol vsazený do svahu. Jednotlivá patra domu představují funkční zóny. přízemí technickou, v prvním patře společenskou a ve druhém patře klidovou zónu," vysvětluje architekt. Pozemek je orientován na jihozápadní stranu, dům je ovšem obrácen k jihovýchodu. V rámci pozemku je situován do spodní části u příjezdové komunikace. Z obou stran prostor sousedí se zahradami s rodinnými domy, z horní strany je lemován lesem.
Přízemí je částečně zapuštěné do terénu. Proto do těchto prostor architekt umístil technické a skladovací zázemí, garáž a vstup.
V prostředním patře je otevřený obytný prostor, ve kterém je umístěn kuchyňský a jídelní kout a odpočinková zóna. Z prostor u kuchyňského koutu se francouzským oknem volně prochází na dřevěnou terasu, která je rovněž zapracovaná do terénu. Nejvyšší, tedy třetí podlaží poskytlo prostor ložnici, dvěma dětským pokojům a malé pracovně. Všechny pokoje v obytné zóně jsou otevřené k východní a západní straně. Navazuií na ně terasy pokryté exotickým dřevem, z níž se vychází do nejvyšší úrovně zahrady.
Přibližně prostředkem všech pater prochází schodiště, které si zaslouží zvláštní pozornost: mezi prvním a druhým podlažím je z pohledového betonu, mezi druhým a třetím patrem vede schodiště na jemném ocelovém nosníku se skleněným zábradlím. Obě schodiště kromě toho fungují jako přirozený členící prvek otevřeného interiéru, díky sklu ovšem místnostem neubírají na prostoru.
Vzhledem k povaze terénu se musel architekt Kynčl vypořádat i s venkovními schodišti: použil monolitickou zalomenou desku, kterou obložil terakotovou dlažbou.
Konstrukce domu je vybudována z cihel a betonu, obklad z lícového zdiva: „Stejné cihly jsou použity i v rámci zahradních úprav,“ přibližuje kompozici Jakub Kynčl.
Na horní části pozemku stojí již zmíněná chata, na jejímž zachování a rekonstrukci investor trval. „Z chaty se stal dům pro hosty, protože rodinný dům je vystavěn pouze pro potřeby rodiny,“ vysvětluje Jakub Kynčl. „Na zastavěné ploše sedmdesáti metrů čtverečních ukrývá chata samostatný obytný prostor se dvěma pokoji a kuchyňským koutem.“
Chata sice zůstala na původním místě, ovšem díky oknům, která architekt vsadil po celé délce chaty, objekt získal moderní lehkost.
Klasické materiály pro interiér V rámci interiéru Jakub Kynčl uplatnil klasické materiály. Ve společném obytném prostoru použil bílou omítku na tři stěny a strop, na stěně v odpočinkové zóně ponechal odhalené pohledové cihly. V celém prostoru jsou dřevěné podlahy, které působí čistým a současně teplým dojmem. Koupelny, které jsou umístěny v prostředním podlaží, jsou obložené keramikou, stejně jako sociální zázemí.
Netypický dům, který v moravské Kuřimi vznikal téměř dva roky, přitahuje od svého dokončení pozornost kolemjdoucích.
„Reakce zcela protikladné,“ vypráví Jakub Kynčl. „Buď má dům zcela nekritický obdiv, nebo se nelíbí vůbec. Nečekaně četné pozitivní ohlasy máme ovšem i z architektonické obce,“ uzavírá.
***
Dům vyvolává naprosto protikladné reakce: bud’ je to láska na první pohled, nebo se nelíbí vůbec.
