Belgický choreograf Wim Vandekeybus se minulý víkend představil se svým souborem Ultima Vez v Česku již posedmé. Před třinácti lety přivezl taneční představení Mountains Made of Barking. What the Body Does Not Remember je naopak představení, jímž se celosvětově proslavil a definoval svůj pohybově náročný styl syrového fyzického divadla mapujícího lidské podvědomí, agresivitu a animální pudovost. Svou nejnovější produkcí Monkey Sandwich, jež měla světovou premiéru 10. září na scéně Královského vlámského divadla v Bruselu, se k tématu podvědomí a zvířete v člověku vrací.
Herectvím ke kanibalismu Tentokrát opustil styl náročného skupinového pohybového divadla a experimentuje především s obsahem a formou. Přivezl multižánrovou performanci, v níž ústřední slovo měl metodou dogma natočený hraný film a ostatní složky – hudební, výtvarná i herecká – sloužily spíš jako komentář, který dění ve filmu doplňoval a rozvíjel.
Skrze divadlo nahlížel divák do onoho „zvířecího podvědomí“ hlavní postavy Vandekeybusova filmu. V něm nejprve divadelní režisér, hraný členem sheffieldské divadelní skupiny Forced Entertainment Jerry Killickem, zkouší shakespearovské drama a chce po hercích naturalistické výkony hraničící se sebeobětováním a kanibalismem. A poté se sám vydává do míst, kde lidé přestupují hranice reality a naplňují své sny a pudy. Vypráví, poslouchá a vymýšlí si prapodivné a kruté příběhy, propadá svým běsům a halucinacím, až zešílí… Jediná postava na jevišti, hraná fyzicky disponovaným Damienem Chapellem, se během více než dvouhodinové performance chová jak podivné zvíře. Je po celý čas nahý. Z kovu a papíru vytváří lidské skulptury, které rozvěšuje po jevišti. Staví se na vysoký sloup, čímž vstupuje do filmového obrazu na plátně. Pohybuje se mezi industriálními stroji – obrovskými větráky. Potápí se v průhledném bazénu plném vody. Vypráví bajky, plazí se, schovává, rapuje. Až také zešílí…
Doba je běsná a lidé v ní též, říká svou performancí Vandekeybus. Naděje není v plánu. Jsme v zajetí svých pudů a nejsilnějším z nich je vraždění. Inscenace Monkey Sandwich je jakýmsi divadelním odrazem Trierova filmu Antikrist. Oba odkrývají a ukazují extrémní stavy člověka za hranicí normálu, aby dospěli k maximálním emotivním i intelektuálním účinkům. Trier hledá život a nachází bolest a smrt.
Vandekeybus hledá bolest a smrt a nachází šílenství. Jeden se obrací k Bohu a dochází k přírodě, druhý směřuje do podvědomí a dostává se k mýtům. A oba objevují silné, dosud nevídané příběhy a obrazy. O moc dál se filmem ani divadlem jít nedá.
***
Wim Vandekeybus a Ultima Vez: Monkey Sandwich
Scénář, režie, choreografie, výprava: Wim Vandekeybus Hudba: Elko Blijweert Kamera: Patrick Otten Dramaturgie: Greet van Poeck Divadlo Archa, Praha 3. – 5. 12. 2010
O autorovi| VLADIMÍR HULEC, Autor je redaktorem Divadelních novin
