Podle různých odhadů se v neděli v moskevském centru sešlo 5 až 60 tisíc Moskvanů, kteří nesouhlasí s demolicí 4500 panelových domů o čtyřech až pěti podlažích, jejichž výstavba sahá do padesátých a šedesátých let. Přezdívá se jim podle tehdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Nikity Chruščova, jenž jejich budování posvětil. Stojí celkem v 85 místních čtvrtích Moskvy a bydlí v nich asi 1,6 milionu lidí.
Přes deset tisíc lidí v Moskvě protestovalo proti zboření ‚chruščovek‘ |
Kdo se nechce smířit s bouráním svých domovů, má od pondělí 15. května měsíc šanci zvrátit rozhodnutí moskevské radnice. Na jejím webovém portálu je k dispozici hlasování pro ty občany, kteří žijí v chruščovkách aktuálně určených k stržení. Představitelé města slíbili, že demolice dostane zelenou jedině tehdy, kdy se pro ni vysloví aspoň dvě třetiny bydlících. Ti, kteří se hlasování zdrží, budou vedeni, jako by se vyjádřili pro.
Úplně lehké vyjádřit svůj názor ale lidé mít nebudou. Pro registraci do online hlasování musí zveřejnit data ze svého pasu, číslo pojištění a informace o platbách za energie. Ty pak bude město čtyři dny ověřovat. To může od hlasování odradit především starší občany, pro něž je internet nedostupnou vymožeností.
„Představitelé města musí vzít v potaz všechna přání obyvatel, jejichž domy jsou zapsány do renovačního programu,“ napsal na svém twitterovém účtu starosta Moskvy Sergej Sobjanin. Podle něj jsou chruščovky „nepohodlné a zchátralé“.
Radnice slíbila, že majitelé bytů určených k bourání dostanou nové bydlení o stejné výměře. Podporovatelé renovačního programu za 3,5 bilionu rublů (asi 1,5 bilionu korun) argumentují, že lidem pomůže v době, kdy v ruské metropoli nekontrolovatelně rostou ceny bydlení.
‚Budu střílet‘
Podle odpůrců jde zase o útok na vlastnická práva lidí. Obávají se, že byty v novostavbách budou nekvalitní, a proto budou mít nižší hodnotu než jejich původní. Podle některých protestujících nové a vyšší panelové domy zase povedou k zahlcení už tak nezvládající dopravní infrastruktury v Moskvě.
Podle webu Rádia Svobodná Evropa (RFE) byla nálada na demonstraci vyhrocená. Jeden z protestujících například vyhrožoval ozbrojenou konfrontací. „Jsem připraven koupit si pušku. Pokud se ke mně domů budou snažit dostat, budu střílet. A to jsem mírumilovná osoba,“ řekl podle serveru dvaačtyřicetiletý programátor Sergej Veličkov.
Podle ruského serveru The Moscow Times nebyl víkendový protest svolán žádnou politickou stranou ani hnutím. Přesto jej využil k manifestaci Alexej Navalnyj, který stále doufá, že bude moct kandidovat za rok na jaře na prezidentský post.
Opozičnímu předákovi ale následně účast zapověděly dohlížející policejní složky. Aktivisté, kteří protest pořádali, si totiž nepřáli účast nikoho z politiků. Chtěli ukázat, že protest není politický. Podle RFE šlo o ojedinělou veřejnou manifestaci, která ukázala, že kvůli sociálnímu problému se může zvednout vlna apolitického nesouhlasu.