Muzeum výstavu, která začala v pátek a skončí 30. září, představilo na čtvrteční tiskové konferenci.
Lví tanec. Vystoupení pražského Wushucentra
Výstavu ve čtvrtek na tiskové konferenci slavnostně zahájilo vystoupení pražského Wushucentra pod vedením mistra Qin Feie. Studenti předvedli Lví tanec a ukázku z bojového umění Tchaj-ťi.
Pro veřejnost se výstava otevřela v pátek 23.10 a představuje návštěvníkům málo známé období dějin Číny od 3. století do počátku 17. století.
Výstava Říše středu je rozdělena do tří celků. První část výstavy je věnována období druhé poloviny prvního tisíciletí. Seznamuje s Hedvábnou stezkou a jejím vlivem na kulturu a společnost Číny.
  |
Druhá část výstavy je zaměřena na příchod Mongolů na čínské území ve 13. století. Toto období představovalo období prosperity a klidu, i když za soustavného tlaku cizích etnik ze severu a západu Číny. Poté, co mongolská dynastie ovládla čínské území, politická stabilita rozsáhlé mongolské říše podpořila obchod mezi Čínou, střední Asií a Západem.
Třetí část výstavy seznamuje návštěvníky s obdobím 14. až počátku 17. století a dynastií Ming (1368–1644). Obchod dokumentuje výběr exportního porcelánu, včetně misky nalezené při archeologických výzkumech v Praze, která pochází z počátku 17. století.
Historické a tematické rozdělení
Většina ze 110 exponátů je vystavena poprvé a výstava je dělí do tří tematických linií. „Jde především o linii kontaktů s blízkými i vzdálenými oblastmi, linii vývoje společnosti, technologického vývoje keramiky a porcelánu, a dále linii buddhismu, který je jediným ze tří hlavních myšlenkových proudů v Číně, jenž je cizího původu,“ uvedla autorka výstavy Helena Heroldová.
Na snímku je dřevěná skulptura představující bódhisattvu soucitu Kuan-jin z období dynastie Sung (960-1279), kdy vliv buddhismu již byl za vrcholem
Vzácností výstavy je socha bodhisattvy soucitu Kuan-jin. „Vyniká nádherným zpracováním v porovnání s jinými skulpturami tohoto typu,“ uvedl generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. Soška pochází ze sbírek sběratele Bedřicha a Wernera Formanových, kteří působili především kolem druhé světové války.
Čínskou společnost představují svitkové obrazy, desetimetrový svitek Klid a mír na řece a pětimetrový Jaro v paláci Chanů. Porcelánová miska nalezená při archeologickém průzkumu v Praze dokazuje čilý obchodní ruch mezi tehdejší Čínou a Evropou.
Pro dětské návštěvníky je přichystaná speciální linka. Těšit se mohou na kresleného průvodce, který je seznámí s historickými fakty a životem v Číně.
K výstavě je připraven bohatý doprovodný program v podobě přednášek a víkendových dílen, které představí návštěvníkům život v obchodním městě, v tradiční rodině, ve vznešeném paláci i u císařského dvora.
Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur sídlí od roku 1886 v budově někdejší vinopalny na Betlémském náměstí. Vojtěch Náprstek se narodil jako Adalbert Fingerhut a patřil k významným osobnostem vlasteneckého dění. V roce 1874 otevřel předchůdce dnešního muzea, České průmyslové muzeum, kde nakonec ale převážily etnografické exponáty. V roce 1931 bylo Náprstkovo muzeum zestátněno, od druhé světové války je součástí Národního muzea.
