Oblastní galerie Liberec, sídlící v bývalých císařských lázních, soustředila Klewanovu sbírku do Bazénové haly, která disponuje velkým přízemním prostorem s dobře osvětleným ochozem. Návštěvníkovi se tak naskytuje možnost udělat si ucelenou představu o rozsahu vzácné krátkodobé výstavy.
Expozice svým názvem Giacometti – Picasso – Chirico pochopitelně láká veřejnost především na známá jména. Daleko podstatnější je ovšem fakt, že zde jsou vystavena i díla umělců, kteří v naší republice dosud nevystavovali vůbec nebo minimálně a za nimiž se jezdívá do zahraničí. Sběratel Klewan má ve své sbírce, zaměřené na 20. století, kromě klasické moderny také rozsáhlý soubor rakouského poválečného umění. Patří k němu i představitelé vídeňského akcionismu, reagujícího mimo jiné na rakouský fašismus, s nímž se země ani po válce dostatečně nevypořádala. Tito umělci si vysloužili negativní reakce politiků a potýkali se s různými formami represe včetně zákazů činnosti. Některá jejich díla a akce byly dokonce označeny za narušování mravní výchovy mládeže.
V souvislosti s akcionismem lze připomenout happeningy v bývalém socialistickém Československu nebo mezinárodní hnutí Fluxus.
Výstava Mariana Pally představuje dobře malující slepice |
Za jednoho z nejradikálnějších zástupců vídeňského akcionismu je považován Günter Brus (*1938), v Klewanově sbírce zastoupený kresbami se silným sexuálním podtextem. O pár metrů dál si návštěvníci prohlédnou tvorbu Brusova souputníka Hermanna Nitsche (*1938) a několika dalších. Vystavené Nitschovy práce vznikly jako přebaly pro jeho vlastní vinylové nahrávky, jejichž vydavatelem byl právě Klewan. Představen je i pro tuzemské publikum málo známý bratislavský rodák, spolupracovník a zároveň jistý protipól Bruse a Nitsche Christian Ludwig Attersee (* 1940). Rakouský malíř, filmař, designér a scénograf byl v mládí úspěšným jachtařem, proto pseudonym Attersee. V liberecké galerii je od něho například plátno Kočičí triptych z roku 1971. Hnutí Fluxus reprezentuje třeba Američan Al Hansen (1927–1995). Přítel Andyho Warhola vytvářel asambláže z cigaretových nedopalků a jiného odpadu, všechny pak nazval Venuše. Jedna z tabákových Venuší, Mnichovská mamá z roku 1989, je vystavena i v Liberci.
Bohatě je zastoupen francouzský malíř, představitel kubismu a později surrealismu André Masson (1896–1987). Mezi jeho obrazy Erotická scéna (1928), Divoká skupina (1962) a Ptačí duše (1957) vyniká pro tuzemského diváka Hřebec Diomedův z roku 1942, jehož styl evokuje odkaz k pozdnímu Josefu Čapkovi.
  |
Art brut označuje díla vytvořená lidmi s duševní poruchou, vyděděnci majoritní společnosti nebo dětmi. V Klewanově sbírce jsou jich desítky. Vedle Jeana Dubuffeta (1901–1985), který termín art brut použil jako první, je v Liberci vzpomenut Gaston Chaissac (1910–1964) svými kolážemi z let 1961–63 Modrá tvář či Kompozice s tváří nebo Louis Soutter (1871–1942), od něhož je k vidění Sen panny v posteli z hlíny, Sovětská lavice, Vidění svatého. V názvu výstavy uvedený italský malíř a grafik řeckého původu Giorgio de Chirico (1888–1987), zakladatel metafyzické malby, je prezentován několika významnými díly.
K zajímavým autorům patří také předchůdce surrealismu Anton Romako (1832–1889), představitel vlastního hnutí Merz, odnože dadaismu, Kurt Schwitters (1887–1948) nebo surrealistka Méret Oppenheimová (1913–1985), která vystavovala v Paříži s Andrém Bretonem a Marcelem Duchampem. Představeno je ovšem ještě několik dalších dobrých umělců.
Erotika od Picassa a Balzac od Rodina
Značná část autorů není běžnému galerijnímu publiku až tak známá, o to více poučení a uměleckého rozhledu výstava skýtá. A návštěvníky milující slavná jména potěší obrazy s erotickým podtextem od Pabla Picassa (1881–1973), několik děl Salvadora Dalího (1904–1989), busta Honorého de Balzaka od Rodina (1840–1917), bronzové plastiky od Louise Bourgeoisové (1911–2010) nebo Alberta Giacomettiho (1901–1966). Instalaci uzavírá série uměleckých portrétů, které jsou významnou součástí Klewanovy sbírky. Jedná se o fotografie, autoportréty a portréty umělců nejrůznějších oborů od filozofů po literáty. Vystaven je jen zlomek ze souboru čítajícího devět set exponátů.
Liberecká oblastní galerie nabízí do 1. října Klewanovou zásluhou mimořádný kulturní zážitek. Škoda že se nevyhnula častým nešvarům českých výstav, k nimž patří absence katalogu (v prodeji je pouze obsáhlá kniha v němčině z produkce H. Klewana) a chybám v doprovodných textech. Nápad s průhlednými popisky na skleněných vitrínkách chránících umělecké objekty také nebyl šťastný. Jsou umístěny ve výšce, která nutí návštěvníky hodně se sehnout, a i tak jsou kvůli transparentnímu materiálu přilnutému na skle velmi špatně čitelné.
Giacometti – Picasso – Chirico Sbírka Helmuta Klewana Oblastní galerie v Liberci, do 1. 10. |
