Vžádném případě nechceme rozporovat nutnost penzijní reformy, která po několika týdnech dostává konkrétní podobu. Dokonce lze přijmout její základní principy, tedy až na ten základní: jak ji vláda chce financovat. O důchodové reformě se v Česku diskutuje možná nejdéle na světě – začalo se již v roce 1994, kdy byl přijat zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem.
Už v předkládací zprávě zákona se píše, že toto připojištění je jen prvním krokem na cestě za reformou celého důchodového systému. Výsledkem 17leté diskuse je, že při spuštění této reformy musí stát najít peníze na její start ve zvýšení DPH. Volí ten nejjednodušší a nejhorší způsob, který má k dispozici.
Obě nejsilnější strany přitom před volbami naopak slibovaly, že daně zvyšovat nebudou. Chtěly řešení hledat úsporami ve výdajích státního rozpočtu. Jen TOP 09 připouštěla, že reforma může být financována z nepřímých daní, ovšem o jejich zvyšování v jejich programu nenajdeme ani slovo. O tom, že je řada cest, jak polštář na start reformy vytvořit – prodej části akcií společnosti ČEZ, privatizace zbylých státních podniků či jejich částí, úspory v investicích do dopravní sítě apod. –, všichni mlčí. Zvýšení daní je o moc jednodušší, tak proč se namáhat…
