* LN V klíčové bitvě vás čeká Švédsko. Je velká motivace odčinit předešlé dva roky a konečně postoupit přes čtvrtfinále?
Určitě. Kvůli tomu jsme tady. Všichni víme, že rozhodující je čtvrtfinále, ale bylo také důležité se tam dostat. Mužstva jsou hodně vyrovnaná, navíc los je nevyzpytatelný. Už není slabých soupeřů, o čemž se přesvědčili třeba Slováci, kteří do čtvrtfinále nepostoupili.
* LN Ve třiatřiceti letech se v národním týmu těšíte zatím největší důvěře. Je to něco, co jste si dlouho přál?
Takhle bych to neformuloval. Býval jsem zvyklý jezdit v roli hráče pro čtvrtou, třetí lajnu a nestěžoval jsem si. Samozřejmě že to, co tady hraju, je něco jiného než dřív. A já jsem za to rád.
* LN Vážně jste si nikdy nestěžoval?
Tak se to prostě vyvíjelo. Zkrátka taková byla situace. Když jsem začínal v nároďáku, na centru hráli Robert Reichel, Pavel Patera, Jirka Dopita. Já byl rád, že jsem se dostal vůbec na pozici čtvrtého. Pro mě to bylo super a byl jsem maximálně spokojený, že jsem mohl být v týmu s takovými hráči, a s tou pozicí, co jsem měl.
* LN V elitní řadě nastupujete vedle Jágra. Což je lehké, ale vlastně i těžké kvůli zvýšenému tlaku. Jak to cítíte vy?
Když se daří, když mužstvo vyhrává, tak je to jednoduché a je to sranda. Když se ale prohrává, tak je tlak a všichni se ptají, proč to nejde. Jsem rád, že to zatím nějak funguje.
* LN Bavíte se spolu hodně o tom, jak hrát?
Určitě. Hokej je o komunikaci a přizpůsobivosti. Když hráči spolu komunikují a každý ví, co má dělat, tak je to na ledě hned jednodušší. Nikdy nebudu jako Aleš Hemský, který prokličkuje celé hřiště. A ani na střelce to už nevypadá. Našel jsem si svoji vlastní cestu, která mi vyhovuje.
* LN Hrajete tady svůj nejlepší hokej za národní mužstvo?
Nevím, jestli nejlepší, ale cítím se v největší pohodě ze všech těch turnajů. Třeba v Petrohradu před devíti lety jsem byl ještě mladej, vyjukanej kluk. Role v týmu byly prostě jiné než nyní. A v pětadvaceti se na svoje působení v reprezentaci díváte trochu jinak než po třicítce.
* LNV sezoně jste dělal v národním týmu kapitána, ale na šampionátu má céčko Marek Židlický. Mrzelo vás to?
Bral jsem to normálně. Je pěkné být kapitánem, ale podle mě je úplný nesmysl se o tom bavit. Myslím, že Marek Židlický je dobrá volba.
