Podle barmských úřadů násilnosti vyvolala povstalecká skupina Arakanská armáda za spásu Rohingů a tu také vláda viní z vypálení domů. Skupina se minulý týden přihlásila ke koordinovaným útokům na posty bezpečnostních sil, které pak vedly k armádnímu zásahu.
Prchající Rohingové tvrdí, že vojáci je bijí a zabíjejí a také jim pálí domy, aby je vyhnali ze země.
Barma pod vedením nobelistky Su Ťij klopýtá na cestě k demokracii |
Asi 1,1 milionu muslimských Rohingů obývá v převážně buddhistické Barmě zejména pás území na břehu Indického oceánu na západě země. Arakanský stát sousedí s Bangladéšem, kam Rohingové dlouhodobě míří ve snaze uprchnout před útlakem, jelikož barmská vláda je neuznává jako právoplatnou národnostní menšinu, odmítá jim udělit občanství a přiznat základní práva. V Bangladéši již nyní žije více než 400 tisíc rohingských uprchlíků a tamní vláda tvrdí, že kapacita pro běžence je vyčerpaná.
Agentura AP napsala, že události v Arkanském státě vrhají špatné světlo na barmskou vůdkyni a bývalou disidentku Do Aun Schan Su Ťij. Ačkoli vláda vede mírové rozhovory se zástupci etnických povstaleckých skupin, armádu za postup proti Rohingům neodsoudila. Podle USA to poškozuje pověst Su Ťij ve světě, i když doma je tato politička stále velmi populární. Americký odborník na záležitosti Barmy Derek Mitchell řekl, že za současnou krizi kolem Rohingů nese odpovědnost minulá vláda.
Ústava z dob junty poskytuje armádě stále velké pravomoci a vojsko nadále kontroluje i klíčová ministerstva. Současná vláda mohla podle Mitchella k ochraně Rohingů učinit více, ale „je to těžké, když 90 procent národa vyvíjí tlak právě opačným směrem,“ dodal Mitchell. Za vlády prezidenta Baracka Obamy byl velvyslancem v Barmě a pomohl tam prosadit politické změny.
Národní liga pro demokracii (NLD), již Su Ťij vede, vyhrála v roce 2015 parlamentní volby a v roce 2016 se do čela Barmy postavil první zvolený civilní prezident. Su Ťij se stala státním poradcem, což odpovídá funkci premiéra.
