DEAUVILLE/PRAHA „Velmoci se nestávají členy aliancí, velmoci aliance zakládají. A Rusko se za takovou velmoc považuje,“ citoval loni online deník EU Observer ruského velvyslance při NATO Dmitrije Rogozina. Svá slova sice vzápětí zmírnil, když řekl, že se nic nedá dopředu vyloučit, tedy ani to, že se jednou Rusko přece jen stane členem NATO, jen tím ale potvrdil nevyzpytatelnost ruského postoje k Severoatlantické alianci.
Aktuálně se přitom Rusko pokoušejí na svou stranu získat evropští členové NATO, jimž jde hlavně o to, aby Rusy zbytečně neprovokoval projekt nového protiraketového štítu.
S ideou vybudovat v Evropě protiraketovou obranu přišli původně Američané, přesněji bývalá vláda prezidenta George W. Bushe. Projekt radaru v českých Brdech a základny s raketami v sousedním Polsku však u Rusů narazil. A odmítavě se zatím Rusové stavějí i k projektům novým, s nimiž přišel nový americký prezident Barack Obama a po něm aktuálně i šéf NATO Anders Fogh Rasmussen. Nijak zásadně se zřejmě jejich názor nezmění ani po summitu NATO v Lisabonu, kterého se zúčastní ruský prezident Dmitrij Medveděv. Proč? Už proto, co k tomu včera Medveděv řekl, když to oznamoval po schůzce s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a německou kancléřkou Angelou Merkelovou. „Potřebujeme nejprve víc informací,“ zopakoval tradiční ruskou mantru. Rusko s NATO spolupracuje od roku 1991, o rok později se Rusko stalo členem programu zvaného Partnerství pro mír, ostatně i jako další tehdy ještě „čekatelské země“ z bývalého východního bloku včetně České republiky. V roce 2002 pak NATO s Ruskem vytvořilo zvláštní radu, která se dnes soustředí nejen na vojenskou spolupráci (v čele s taktikou a logistikou v Afghánistánu), ale i na boj s terorismem atd.
Alianci a Rusko toho nicméně už tradičně víc dělí, než spojuje. Poslední vážnou trhlinu vzájemným vztahům zasadily vedle protiraketového štítu válka v Gruzii a aféra se dvěma ruskými špiony, kteří byli odhaleni loni na jaře přímo v sídle aliance v Bruselu.
Přesto stejně jako Rogozin se čas od času vyjadřují i jeho šéfové, například dnešní premiér Vladimir Putin, který ještě jako prezident nevyloučil, že by se Rusko jednou mohlo stát členem NATO.
