NATO podle ní také vítá, že EU bude hrát silnější roli v obraně. Silnější Evropa znamená silnější alianci, což se zase promítá do větší bezpečnosti v Evropě, řekla Gottemoellerová. Podotkla také, že ani Spojené státy, ani Evropa nemohou samy vyřešit konflikty ve světě, které ohrožují jejich bezpečnost, ale musí spolupracovat.
NATO má nový přírůstek. Dvacátým devátým členem se oficiálně stala Černa Hora |
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová na konferenci uvedla, že se EU k prohloubení obranné spolupráce nerozhodla kvůli britskému rozhodnutí odejít z unie nebo kvůli vývoji v USA, ale protože Evropa sama hlubší spolupráci v obraně potřebuje. Podle Mogheriniové se o totéž snažili evropští představitelé v minulých desítkách let a nyní by se mohlo podařit uspět tam, kde předchozí generace selhaly.
EU se podle Mogheriniové v minulosti zaměřovala příliš na ekonomické a obchodní otázky a nechávala společnou obranu stranou. Nyní ale většina občanů unie jasně žádá větší spolupráci v bezpečnostních otázkách. Potřeba jednat roste s každým teroristickým útokem na evropské půdě, podotkla Mogheriniová.
Měkká síla už nestačí, potřebujeme evropskou obranu, řekl Juncker
O budoucnosti promluvil také šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.Ten na páteční konferenci řekl, že v dnešním světě nestačí k zajištění bezpečnosti měkká síla, Evropská unie potřebuje účinnou obrannou politiku. Zdůraznil, že není otázkou, zda by EU měla posilovat svou schopnost čelit hrozbám, ale jak rychle to udělá. Klíčem k bezpečí na kontinentu zůstává spolupráce s NATO, evropské země by však měly hrát silnější roli a být schopné postupovat také samostatně.
„Měkká síla sama o sobě není dost účinná ve světě, který je stále více militarizovaný. Potřebujeme důvěryhodnou obrannou politiku EU,“ řekl v zahajovacím projevu bezpečnostního fóra. „Další posun ve společné obraně je naší jedinou možností. Otázkou zůstává pouze to, jak bude rychlý,“ dodal.
  |
Juncker připomněl, že úvahy o společné obraně Evropy se v průběhu evropské integrace objevily již v padesátých letech. Aktuální hrozby - ať už jde o válečné konflikty, kybernetické útoky nebo terorismus podle něj vyžadují, aby členské země myšlenku obranné spolupráce převedly v realitu.
Měnící se mezinárodní prostředí podle šéfa komise vyžaduje, aby EU dokázala bezpečnostním výzvám čelit samostatně. „Nemáme jinou možnost, než hájit své zájmy samostatně, ať už jde o Blízký východ, klimatické změny nebo obchodní dohody,“ uvedl Juncker.
Česko může kvůli kvótám na uprchlíky skončit před soudem. Evropská komise zvažuje kroky |
Zopakoval, že Evropská unie nechce konkurovat vojenské síle NATO. Vazba mezi Severoatlantickou aliancí a EU je podle něj nezbytnou podmínkou pro zajištění bezpečí kontinentu. Její sílu loni představitelé obou organizací stvrdili na summitu ve Varšavě. Juncker zdůraznil, že přesto se Evropa nemůže spoléhat na to, že její obranu zajistí NATO. Unijní státy mají společným postupem docílit toho, že budou silnějším článkem aliance. „V případě potřeby musíme být schopni jednat samostatně,“ doplnil.
Evropští spojenci, ale i nepřátelé podle něj vynakládají na své vojenské kapacity více peněz. Evropa proto sama musí začít utrácet, aby dokázala zajistit bezpečí svých obyvatel. Zároveň je podle něj nutné výdaje koordinovat. „Až 80 procent výdajů na nákupy a 90 procent výdajů na výzkum se dělá na národní úrovni bez jakékoliv dohody. To je drahé, neúčinné a ztěžuje to spolupráci našich jednotek,“ poznamenal.
Na konferenci promluvili i zástupci české vlády. Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) chce být Česko mezi zeměmi Evropské unie, které se posunou k hlubší spolupráci v obraně. Zdůraznil, že EU musí být součástí řešení bezpečnostních rizik, která se ve světě objevují. Připojil se tak k postoji předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, že pouze nástroje takzvané měkké síly unii do budoucna nebudou stačit.
