"Bez potřebného právního rámce prostě nemůžeme být po roce 2014 rozmístěni. Žádná bezpečnostní dohoda. Žádní vojáci a instruktoři. To jsou tvrdá fakta," řekl Rasmussen na tiskové konferenci. Aliance se podle něj nyní začala chystat na "všechny varianty".
NATO tak zvyšuje tlak na afghánského prezidenta Hamída Karzáího, který dokumenty podepsat odmítá, ačkoliv mu to už loni výraznou většinou doporučila tamní Velká rada (Lója džirga).
NATO plánuje letos v prosinci ukončit misi ISAF a nahradit ji výrazně menší výcvikovou operací s názvem Resolute Support. Chybí ovšem smlouvy mezi Kábulem a USA a následně celou aliancí, které mají pobyt západních vojáků v zemi legalizovat. Karzáí dává podle aliančních představitelů najevo, že dokumenty nepodepíše. NATO předpokládá, že tak učiní až jeho nástupce, který ovšem vzejde až z dubnových prezidentských voleb. Diplomaté připomínají, že jejich případné druhé kolo by se mohlo konat až v létě.
Příprava na všechny možnosti
Aliance podle Rasmussena potřebuje pro své plánování jistotu a předpověditelnost. Proto se nyní NATO začíná připravovat na všechny možnosti, včetně úplného stažení. V příštích deseti měsících se bude soustředit na to, aby afghánské síly byly od příštího roku skutečně schopny v zemi zajistit bezpečnost. Přesto si však aliance myslí, že její přítomnost v zemi i po roce 2014 by byla potřebná.
Americký prezident Barack Obama podobná slova sdělil Karzáímu už začátkem tohoto týdne v telefonickém rozhovoru a oznámil mu, že i Pentagon začíná chystat odchod amerických vojáků ke konci roku.
Stropnický: 'Apel mohl být tvrdší'
Český ministr obrany Martin Stropnický ve čtvrtek v Bruselu řekl, že řada států NATO dala na jednání najevo svou neochotu k "nulové variantě", tedy k odchodu. "Ten apel, na můj vkus - ale já jsem tady poprvé - mohl být tvrdší," řekl český ministr o alianční snaze přesvědčit Kábul k podpisu potřebných dohod.
Afghánci, vedení ministrem obrany Besmilláhem Muhammadím, dali podle něj dokonce najevo, že by si přáli až desetileté působení zahraničních vojáků. Podle Stropnického to vyvolalo "trochu pozdvižení obočí" v situaci, kdy afghánská strana teď není schopna podepsat dohody ani o dvouleté misi po roce 2014.
