S novými daty o bydlení se objevil záblesk naděje. Počty podepsaných smluv mezi kupujícími a prodávajícími překonaly očekávání a v červenci mírně rostly. Ačkoli jsou prodeje oproti minulému roku stále o 19 procent nižší, byla jakákoliv známka aktivity vítaná, protože většinu potenciálních kupců odstavila na vedlejší kolej řada ekonomických potíží: nezaměstnanost, nejistota stálé práce, strach z dalšího poklesu cen nemovitostí nebo nemožnost získat úvěr.
Kéž by byl tento trend udržitelný. Kupující reagují na levné hypotéky. Porovnání mezi náklady na pronájem a pořízení nemovitosti ukazuje, že dosáhnout na vlastní bydlení je ještě snazší než před splasknutím realitní bubliny. V porovnání s příjmy domácností je pak pořízení domu nejdostupnější za desetiletí.
Problém je, že lidí ochotných koupit si nemovitost je stále menšina. Také rostoucí počet nesplácených hypoték věstí další pokles cen. I přes občasné známky pohybu je tak realitní trh stále paralyzovaný. Snahy Obamovy administrativy zastavit propad byly neúspěšné. Vláda by měla zajistit, aby Fannie Mae, Freddie Mac a další banky snížily výši splátek. Zmenší se tak riziko, že lidé přestanou hypotéku platit úplně.
Bankrot? Ano
První záznam o státním bankrotu pochází z Řecka, čtyři století před Kristem. Deset členů Aténského námořního spolku nedokázalo splácet úvěr na chrám na Delosu. Tyto městské státy měly v budoucnu mnoho následovníků.
Neschopnost dostát svým závazkům je dnes slovy MMF brána jako „zbytečná, nežádoucí a nepravděpodobná“. Investoři si tím ale nejsou tak jistí. Ačkoli existuje záchranný balíček MMF a EU v hodnotě 110 miliard eur, nemluvě o 750miliardových zárukách pro eurozónu, řecké dluhopisy s dlouhodobou splatností nabízejí o 9 až 10 procent vyšší výnos než ty německé. Takový rozdíl napovídá, že nesplacení dluhů je nejen možné, ale docela pravděpodobné.
