Notoricky poruchový stroj se zapsal několika devastujícími požáry, častými haváriemi přistávajících letadel, či dnes již slavnou fotografií, kdy z jeho komínu při plavbě Středozemním mořem stoupal hrozivý černý dým. Korunu všemu nasadilo velení ruské armády, které již před dvěma lety začalo nasazovat námořníky z Kuzněcova jako pěchotu na východní Ukrajině. To bylo nejlepší svědectví o reálném bojovém významu letadlové lodi pro Ruskou federaci.
Nejen Rusové
Nenechme se mýlit. Rusové nejsou zdaleka jediní, kdo s efektivitou „letadlovek“ bojují. Britská dvojice plavidel třídy Queen Elizabeth se může vykázat téměř stejně dlouhým chorobopisem jako Kuzněcov. HMS Prince of Wales v roce 2020 zaplavila voda a o dva roky později musela být načas odstavena pro vážnou poruchu hřídele lodního šroubu.
Skončí jediná ruská letadlová loď ve šrotu? Expert naznačil možnosti využití |
Stejný problém loni postihl i její sestru HMS Queen Elizabeth, kterou kvůli tomu Londýn na poslední chvíli musel stáhnout ze cvičení NATO. Také nehody přistávajících letadel nejsou zdaleka doménou „nešikovných“ Rusů, jak dokládá incident F-35 na Queen Elizabeth z roku 2021.
Letadlovým lodím jednoznačně kraluje Amerika, která se může pochlubit 11 stroji s jaderným pohonem. Ale i Washington bojuje s rostoucími náklady, omezenou kapacitou svých loděnic a všeobecnou skepsí expertů ohledně reálné bojové hodnoty mamutích plavidel na moderním high-tech bojišti.
Vlajková loď USS Gerald R. Ford se kvůli problémům při konstrukci prodražila o téměř tři miliardy dolarů (63 miliard korun). Její sestra USS John F. Kennedy se měla již letos prohánět Pacifikem, ale nakonec se zpozdí zhruba o dva roky. Ministerstvo obrany USA si problém uvědomuje a už za prvního mandátu Donalda Trumpa představilo vizi Battle Force 2045, ve které je mnohem větší význam přikládán útočným ponorkám a menším letadlovým lodím s konvenčním pohonem.
Zastaralý koncept
Sečteno podtrženo, letadlové lodi jsou stále působivou manifestací síly. Velkolepá plavidla vysoká jako panelový dům a dlouhá jako dvě tři fotbalová hřiště vzbuzují respekt a poskytují ideální „photo-op“ momenty pro všechny milovníky válečného námořnictva. Jejich klasické použití tak, jak se ustálilo za druhé světové války, však dostává trhliny.
Rusko zastavilo opravy své jediné letadlové lodi, hrozí jí, že půjde do šrotu |
„Letadlovky“ jsou při dnešní úrovni naváděných střel ideálním terčem pro nepřítele – a vzhledem k tomu, kolik nesou cenného námořního i leteckého materiálu, je otázkou, zda se jejich význam nestává spíše symbolický, nikoli vojenský. Nebyly by to první „královny moří“, které skončily na souši dějin.
V podobné situaci, jako jsou teď „letadlovky“, byly před druhou světovou válkou bitevní lodě. Velmoci je stále stavěly a považovaly za prestižní mít jich co nejvíce. Dokonce i Německo, které dávalo jednoznačnou prioritu letectvu a ponorkovému loďstvu, ještě ve třicátých letech spustilo na vodu dvě velké bitevní lodě Bismarck a Tirpitz. Jejich osudy za války však definitivně ukázaly zastaralost jejich konceptu a těžce pancéřované obry odkázaly do učebnic dějepisu.
