Jde to i prakticky. Německo má po zkušenosti s nacismem zákony umožňující zákaz politické strany. Ale pozor. Nejde o anketní otázku typu „ano – ne“, „zakázat, či nezakázat“. Je to téma pro ústavní soud. Ten posuzuje, zda se strana vymyká z pravidel ústavnosti. K tomu nestačí doložit jen radikální hesla a gesta či výroky jednotlivců.
Měla by být AfD v Německu zakázána?
Ta diskuse nemůže ústavnímu soudu napovídat. Může však podpořit vznik pracovních skupin, jež téma zpracují a ústavním soudcům předloží. V praxi ale zřejmě neprojde ani to. Proč?
Svou reprezentaci by ztratily miliony
Nikdo to neříká moc nahlas, ale důvod je očividný. Existuje-li nějaká parta, které se připisují protiústavní úmysly, teprve v zárodečném stadiu, lze ji zakázat – rozhodne-li to ústavní soud – bez problémů. Ale jak zakázat průzkumově druhou nejsilnější stranu v Německu? Stranu, která před týdnem vyhrála v Sasku-Anhaltsku zemské volby se ziskem 44 procent hlasů?
Vítězství AfD a nesmrtelná obří hlava v Saské Kamenici. Kam se ubírá Německo? |
Můžete se řídit dávným heslem Fiat iustitia et pereat mundus (budiž nastolena spravedlnost, i kdyby měl zhynout svět) a neohlížet se na důsledky zákazu. Pak vám bude fuk, že 44 procent lidí v Sasku-Anhaltsku, kteří v dobré víře ve férovost voleb hlasovali pro AfD, se náhle octne bez politického zastoupení. Že na většině německého východu (a nemalé části západu) je AfD nejen stranou se svým vedením, ideologií, stanovami či programem, ale zároveň reprezentací pro velkou část obyvatel.
Jak by tito lidé reagovali na zákaz AfD po jejím největším úspěchu? To není triviální otázka, kterou prostě smete se stolu jedno rozhodnutí ústavního soudu. To není, jako když římští císařové otáčeli palcem dolů, či nahoru. A uvědomují si to mnozí lidé v establishmentu.
Volby bez vítěze vyhrála AfD. Proč takový údiv, když to dopadlo podle očekávání? |
Stefan Kerth, přednosta okresu z východoněmeckých Pomořan a bývalý sociální demokrat, to řekl takhle: Kdo volá po tvrdší migrační politice, nemusí být nutně nepřítelem demokracie. Kdo nechce izolovat Rusko jako Severní Koreu, nemusí být nutně stoupencem Putina. Kdo je zklamán tradičními stranami, není automaticky odpůrcem systému.
Když vlajka Spolkové republiky je „fuj“
Diskuse o zákonech i možnostech zákazu AfD znějí často složitě. Kdyby fakt došlo na ústavní žalobu, nebylo by soudcům z Karlsruhe (tam sídlí Spolkový ústavní soud) co závidět. Ale to, zda či nakolik se AfD a její voliči vymykají ústavnosti, je vidět i na „scénkách ze života“.
Na webech pokrokových médií se objevily fotografie venkovských domů s vlajkami Spolkové republiky ve štítě či u branky. A v textu se dočteme, že je to symbol fanoušků AfD, symbol jejich vítězství z minulého víkendu. Jinými slovy. Je to prostě „fuj“ a slušný člověk se toho straní.
To jako vážně? Je-li tomu skutečně tak, potom skončily časy, kdy náckovství musely dokládat symboly jako svastika či hajlování. Na ty je zákon. Špatnou nálepkou byla i vlajka císařského Německa (černo-bílo-červená), kterou používají party tzv. Říšských občanů. Ale pokud někdo vyvěsí vlajku Spolkové republiky Německo (černo-červeno-zlatou), symbol revolučních bojů roku 1848 i německé demokracie a ústavnosti od roku 1949, co na tom může být fašounského, ba protiústavního? Že se tak činí na počest AfD? Pane jo.
Nepoučitelní voliči? Problém není v emocích, triumf AfD nastavil Merkelové zrcadlo |
Samozřejmě, že AfD si zaslouží kritiku i zvláštní pozornost, ale dělat z jejich voličů fašouny kvůli vyvěšování oficiální státní vlajky, to už je fakt přepjaté.
Stranu zakázat lze, ale ne její voliče
Pak je tu vztah k migraci a migrantům. AfD je vyčítáno heslo remigrace, snaha o to, aby se mnozí z více než milionu běženců z let 2015–2016 vrátili do svých zemí. Hlavně do Sýrie, kde mezitím padl Asadův režim a válka definitivně skončila. To přece tvrdí všichni, kteří tam jezdí, včetně kancléře Merze.
Ale kancléř teď snahu o návrat běženců domů označil za „etnickou čistku“ z dílny AfD. Jenže nikdo se nepozastavuje nad rozporem. V roce 2015 byly otevřeny německé hranice, aniž by k tomu existoval voličský mandát. Je teď – s odstupem, kdy se ukázaly problémy toho počinu v plné šíři – vzdor vůči tomu protiústavní?
Dost lidí, a jistě jsou i v AfD, šíří konspirační teorii o „velké výměně obyvatel“. Ale když se odpor proti masové nelegální migraci považuje za protiústavní, tak ta konspirační teorie získává vlastně nepřímé potvrzení.
„Národní fronty liberální demokracie“ nás nespasí. Úspěch AfD ukazuje, že izolace posiluje radikály |
Příklad. Je známo, že mladíci z řad „Novoněmců“ dělají v létě problémy na koupalištích. Známá feministka pak napíše na prestižní web text Jak lépe ochráníme naše kluky v bazénech. (Rozuměj: jak je lépe ochráníme před špatnými návyky a chováním.) Vůbec nepřipouští, že problém může být v kulturně cizorodé komunitě, podle ní musí být v genderu. (“Naši kluci“, i když se nepřístojně chovají hlavně ti specifičtí.) Je i vzdor proti tomuto ideologickému obrazu světa protiústavní?
Toto jsou drobné, leč o to snadněji pochopitelné kamínky do mozaiky debaty o zakazování AfD. Ano, formálně je zákaz možný. Ale ani s ním by nezmizely miliony občanů, kteří tu stranu volí jen proto, že je jediná, kterou tyto věci vážně zajímají. A ty zakázat nelze.
