Víte, která věková skupina pomohla k úspěchu AfD nejvíce? Byli to nejmladší voliči ve věku 18–24 let. V Durynsku i Sasku. A víte, kdo v Sasku zachránil těsné vítězství křesťanských demokratů z CDU? Senioři nad 60 let, zejména věková skupina 70+.
Klima už není prioritou
Upřímně, nebylo to překvapení. Před půl rokem vyšla už popáté trendová sociologická studie Mládež v Německu. Psali jsme o ní zde:
Soustředí se na generaci Z (14–29 let) a na její adresu sdělila zhruba toto. Od této generace původně vycházela podpora pro vládní koalice v Berlíně, pro Zelené i pro liberální demokracii jako takovou. Nyní (studie vyšla v dubnu) je to už jinak. Toto vše zveřejnila studie Mládež v Německu a podložila to čísly.
Právě tito mladí jsou vystresovaní a změnili své pořadí priorit i hrozeb. Nejvíc je trápí inflace, strach z války, obavy z nedostupného bydlení a ze štěpení společnosti. Až za ně se řadí obava o klima, po dlouhá léta německý strašák č. 1.
Na tuto změnu reagují mladí němečtí voliči příklonem k pravici. K extrémní pravici, jak u AfD média dodávají téměř povinně, aby se posílila obava z ní. Ale přesnější by bylo říci toto. Voliči reagují odklonem od etablovaných stran. A když se jim žádná skutečná alternativa nenabízela, hlasovali pro AfD.
Dospěla generace bez nostalgie
Inspirujeme se tu Německem, neboť to má za sebou šok z volební neděle v Durynsku i Sasku a analyzuje chování svého voličstva. U nás tak aktuální čísla momentálně nemáme, ale v jádru se od Německa příliš lišit nebudou. Už v prosinci to ukázala čísla z průzkumů agentur Kantar, STEM či Median.
AfD poprvé vyhrála zemské volby. Voliči v Durynsku ukázali, že liberální demokracie má alternativu |
Před rokem podpora vládních stran klesla pod 50 procent (o rok či dva dříve byla na úrovni 70, ba i 80 procent). Naopak podpora pro ANO u mladých stoupla z počátečních 10 až 15 na 25 procent. Web Echo24.cz to shrnul titulkem: Mladí začínají přebíhat k Babišovi. Tahle vláda pro ně politiku nedělá, říkají.
Takže znovu. Pozor na stereotypy. Může to znít trochu komicky. Před stereotypy rádi varují progresivisté, jenže právě tady sami do stereotypů občas sami zabředávají. Do stereotypů, že politické strany – „populistické“, „extremistické“, sluší se vždy dodat – jako AfD či ANO volí „dezoláti“. Což mají být typicky lidé žijící „v rozsáhlé vnitřní periferii plné zavřených továren a zahořklých důchodců“ (tak se to dočtete i na českém webu).
Prvovoliči, co nezažili názorové barikády v ulicích
Jenže jak ukázaly výsledky voleb v Durynsku a Sasku i jak trvale ukazují výsledky průzkumů u nás, tento stereotyp – pokud vůbec kdy platil – už nefunguje. Dospěla generace prvovoličů, jež nezažila názorové barikády v ulicích. U sousedů boje „světlého“ a „temného“ Německa, u nás třeba Milion chvilek pro demokracii.
Tsunami hněvu, kontrarevoluce, píší v Německu o volbách. Scholz cítí hořkost |
Tito prvovoliči nejsou vázáni nostalgií po zápasu Dobra a Zla. Posuzují poměry, politiku i její aktéry podle toho, jak se jim v praxi jeví, co jim přináší, respektive čím škodí, a zhusta volí opozici. A není-li jiná účinná po ruce, hlasují pro AfD či pro ANO.
