Jak dopadne Aleš Svoboda, jenž se má stát prvním českým astronautem? Toť otázka. I on je špičkový vojenský pilot. I on sní o cestě do vesmíru. Už se na ni připravuje ve výcvikovém centru Evropské kosmické agentury (ESA). A ve čtvrtek česká vláda jeho misi chystanou na přelom let 2027–2028 schválila.
Souhlasíte s vysláním českého astronauta do vesmíru?
Stane se i Svoboda předmětem ideového zápolení? Výčitek, že dvě miliardy na jeho misi by se daly využít jinak a lépe? Třeba pro pomoc lidem, jak zní častý volební slogan?
To vše teprve uvidíme. Zatím musíme vycházet z toho, co bylo zveřejněno, třeba ve zprávě ČTK.
Pozor na odsudky
Z té dlouhé zprávy se dozvíme řadu věcí. Například že náklady na Svobodovu misi vyjdou na dvě miliardy korun. Že celá mise spadá do kompetence ministerstva dopravy. Že Svobodův let podpoří transformaci české ekonomiky k inovacím, zvýší konkurenceschopnost českých firem a podnítí školáky ke studiu technických a přírodovědných oborů. Že vláda schválila čtrnáct experimentů, které Svoboda na ISS provede. A že návratnost vložených prostředků je vysoká, podle ministerstva dopravy až osminásobná.
Vláda schválila misi českého astronauta Svobody, zaplatí za ni dvě miliardy korun |
Opravdu? Má-li vládní úřad něco již předem vypočtené tak přesně, tvrdí-li, že návratnost je až osminásobná, volič se podrbe za uchem a řekne si, zda úřad tak trochu nekecá. Ale to patří k běžnému skuhrání. Nicméně faktem zůstává, že špičkový základní výzkum plodí i důležité vedlejší produkty. Díky kosmickému programu Apollo se šířily teflonové pánve. V Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) jen tak bokem vymysleli web. Týž web, na kterém lze tak snadno nadávat vládě, že plýtvá miliardy na něco tak neužitečného, jako je kosmický výzkum. Takže pozor na odsudky.
Čím se tam dostane?
Jenže z té zprávy se řadu věcí nedozvíme. Třeba s kým a s čím Aleš Svoboda na Mezinárodní kosmickou stanici poletí. Je-li to v rámci Evropské kosmické agentury, tak jistě s Američany, s jejich NASA. Ale i ta se nachází v období nejistoty. Když vyřadila raketoplány, může létat buď s Rusy jejich Sojuzy (ale to za války na Ukrajině působí blbě, že?), nebo s americkými soukromníky. Tedy s Muskovou lodí Space X Dragon, nebo s lodí Boeing Starliner.
Jenže ouha. Když loni dopravil Boeing Starliner na Mezinárodní kosmickou stanici dva lidi na krátkodobý pobyt, až na místě vyšlo najevo, že loď není bezpečná pro návrat s posádkou. Takže ti dva nešťastníci si museli nedobrovolně prodloužit pobyt na ISS na osm měsíců.
„Zapomenutí“ astronauti se konečně vrátili. Místo Boeingu letěli se SpaceX |
Tím není řečeno, že Aleš Svoboda a česká vláda, která teď jeho cestu posvětila, hazardují. Je tím řečeno tolik, že například otázky na způsob dopravy na ISS nejsou jen akademické či úmyslně provokativní.
Druhý český kosmonaut
Důslednost zatím panuje v tom, že Aleš Svoboda je titulován jako astronaut. Přesněji řečeno jako budoucí první český astronaut. Ale upřímně, byl by to snad zločin, kdybychom napsali kosmonaut Svoboda? Druhý český kosmonaut půlstoletí po Vladimíru Remkovi?
Jak bude vypadat česká „mimozemská“ mise? Budoucí druhý Čech ve vesmíru Aleš Svoboda popisuje, co ho čeká |
Kosmonaut bylo neutrální slovo v české sci-fi už v dobách, kdy nikdo netušil, že se jednou bude jazykově kádrovat. První skutečný kosmonaut Jurij Gagarin (letěl v dubnu 1961) nebyl „typický sovětský člověk“ ani poskok režimu. Své dvě dcery dal pokřtít. Osobností měl blíž k roli světové hvězdy pop kultury než k roli hrdiny Sovětského svazu. Kdyby ho v roce 1961 postavili na pódium vedle Elvise Presleyho, těžko říci, kdo by sklidil větší aplaus. Máme teď přísně rozlišovat mezi zlořečenými kosmonauty a obdivuhodnými astronauty?
Pak by to mohlo s Alešem Svobodou dopadnout podobně jako s Vladimírem Remkem. V tom smyslu, že dost lidí by ho mohlo považovat za „maskota liberálně demokratického režimu“ podobně, jako kdysi považovali Remka za maskota režimu normalizačního.
