Rád bych se zapojil do diskuse o vlivu angličtiny na češtinu, která probíhá v této rubrice. Podnětem se mi stala recenze Miroslava Petříčka na knihu významného čínského básníka na poslední straně Orientace. Čínská jména přepisujeme do češtiny v zásadě foneticky a stejně činí i angličtina. Problém, který z toho vyplývá, je nasnadě. Abychom vyslovili „č“, napíšeme „č“. Aby „č“ vyslovil Angličan, musí napsat „zh“. A Čech, který neumí anglicky, tedy nevysloví básníkovo jméno přibližně „Čung“, ale „Zhung“. Tlak na anglickou transliteraci čínských jmen (tzv. pchin-jin) je silný, a lidé pracující v mezinárodním prostředí – překladatelé, VŠ pedagogové, badatelé – nepochybně potvrdí, že jeho používání je praktické. Jenže v češtině nám dělá pěkný nepořádek, způsobuje totiž, že musíme neustále přepínat mezi dvěma „kódy“ výslovnosti – a myslet na to, kdy máme nějakou hlásku či dvojhlásku číst česky, a kdy anglicky. Co myslíte, budou příští volby soubojem „oudýes“ versus „síesesdý“?
Angličtina nám dělá v češtině zmatek
Ad LN – Orientace 7. 10.: Křikem ozvěnu nezadržíš
Překvapení ve schránce: daň z nemovitosti vzroste i násobně. Víme, kolik si připlatí v konkrétních městech
Kelímek od jogurtu: mýt, či nemýt? Řada lidí stále tápe, co a v jakém stavu patří do tříděného odpadu
Matka oběti: mluvila jsem s blízkým vraha. Lenka Šimůnková hledá odpovědi na to, co se stalo na filozofické fakultě
V matematice je vidět zhoršení. Velký problém dělala úloha se švadlenami, říká šéf Cermatu po přijímačkách na SŠ
DLOUHODOBÁ BRIGÁDNICKÁ VÝPOMOC – Zadávání farmakovigilančních dat
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Praha