Canterburská arcibiskupka, která byla do této funkce jmenována (jako první žena v historii této církve) loni 3. října, letos 11. září, v rámci připomínky 25. výročí největšího teroristického útoků v USA, vyznamenala muslimskému náboženského vůdce, jenž adoroval džihádisty a jejich někdejšího vůdce Usámu bin Ládina. Tento krok arcibiskupky, který lze přirovnat k surrealistickým a absurdním skečům z dílny kultovní britské komediální skupiny Monty Python, vyvolal obrovský rozruch.
V Lambethském paláci, oficiálním londýnském sídle arcibiskupky z Canterbury, obdržel imám Táhir Mahmúd Ašrafí v přítomnosti své manželky cenu Huberta Waltera za usmíření a mezináboženský dialog. Ašrafí stojí v čele Pákistánské rady učenců (Pakistan Ulema Council) od roku 1990 a v roce 2007 udělil strůjci útoků z 11. září Usámu bin Ládinovi titul Saifullah (Meč boží) za to, že „sloužil muslimům tím, že vedl džihád proti nevěřícím“.
Stalo se to v době, kdy v Pákistánu probíhaly protesty proti tomu, že spisovatel Salman Rushdie, autor Satanských veršů, obdržel od královny Alžběty II. rytířský titul (Knight Bachelor) za rozvoj literatury. „S velkým potěšením udělujeme Usámovi bin Ládinovi titul Saifullah neboli Meč boží poté, co se britská vláda rozhodla pasovat rouhače Rushdieho na rytíře. Meč boží je nejvyšší titul, který lze muslimskému bojovníkovi udělit. Pokud Západ může udělit titul Sir rouhači, přestože urazil city muslimů, pak by mudžahedínům, kteří bojovali proti Rusku, Americe a Velké Británii, měl být udělen nejvyšší titul islámu,“ řekl Ašrafí v roce 2007.
Teď už si to budou pamatovat
Pokud úřad arcibiskupa z Canterbury do 11. září 2026 o Usámu bin Ládinovi a jeho činech nikdy neslyšel, po tomto skandálu si jméno tohoto teroristy zapamatuje navěky. Britská organizace National Secular Society, která mimo jiné vede kampaň za to, aby státní moc, instituce a veřejný život byly nezávislé na náboženství a církvích, označila vyznamenání Imáma za obscénní a zároveň parodické už i proto, že se to stalo při příležitosti 25. výročí teroristických útoků, kde přišlo o život 2977 lidí, včetně 67 občanů Velké Británie.
Arcibiskupství v Canterbury šest dnů po vypuknutí skandálu bylo nuceno vydat prohlášení, v němž si sype popel na hlavu.
„Minulý týden byla v Lambethském paláci slavnostně udělena cena Huberta Waltera za usmíření a mezináboženskou spolupráci imámovi Háfizu Muhammadu Táhiru Mahmúdu Ašrafímu. Toto ocenění bylo uděleno za jeho dlouhodobou podporu náboženských menšin v Pákistánu, zejména křesťanské komunity – podporu, které si cení mnozí pákistánští křesťané včetně tamní anglikánské církve. Dlouhodobou zásadou mezináboženského dialogu a spolupráce je nutnost vzájemného kontaktu navzdory hlubokým názorovým rozdílům, a tato zásada nadále platí.
Anglikánskou církev poprvé povede žena. Arcibiskupkou z Canterbury je bývalá sestřička |
Vyšly však najevo dřívější výroky imáma Ašrafího, které přiměly Lambethský palác k přehodnocení tohoto ocenění a nyní můžeme potvrdit, že cena byla odejmuta. O tomto rozhodnutí jsme imáma Ašrafího informovali. Nadále se modlíme za křesťanskou komunitu v Pákistánu i za všechny, kdo usilují o mezináboženský dialog a svornost v Pákistánu i ve světě,“ stojí ve stanovisku. Mluvčí Ašrafího ve své reakci prohlásil, že dřívější výroky vyznamenaného muslimského imáma byly vytrženy z kontextu.
Vyznamenání, které bylo uděleno a pak odebráno, pojmenovali po někdejším arcibiskupovi z Canterbury Hubertu Walterovi (1160-1205). Tento vlivný anglický státník a královský poradce je považován za jednoho z nejschopnějších administrátorů a vládních ministrů v anglických dějinách. V roce 1190 doprovázel krále Richarda Lví srdce na třetí křížové výpravě, vedl diplomatické jednání i s muslimským vojevůdcem Saladinem. Kdyby vstal z mrtvých a viděl, co se děje ve Velké Británii a čeho je schopna nynější hlava arcibiskupství z Canterbury, asi by se vrátil do hrobu.



















