Že nás tady někdo prankuje, mě v první chvíli napadlo, když jsem si večer před aprílem přečetl titulek serveru Seznam Zprávy „Zeman: Do lahví pro prezidenty jsme přelévali slivovici, co nám zbyla“. To se přece v novinách touto dobou dělalo vždycky a o slavných aprílech se vyprávělo ještě po letech.
Třeba když v roce 1957 moderátor BBC Dimbleby přečetl zprávu, že díky vyhubení špagetových hrabošů a mírné zimě se ve Švýcarsku urodilo ve špagetovníkových sadech nebývale hodně špaget. Do BBC pak volali lidé, kteří chtěli vědět, jestli si taky můžou vysadit špagetový strom na zahradě. Dostalo se jim rady, že určitě, avšak nejlepší je nechat větvičku špaget předtím zakořenit v plechovce tomatového džusu.
Sárvár jako nová Jalta. Musk se potkal s Medveděvem |
Ale zpátky do jedenadvacátého století. Text Seznamu pojednával o tom, že exprezident Miloš Zeman vypověděl v rámci policejního šetření, kam že odputovaly věci ze skladu prezidentských darů z časů jeho prezidentování. Jelikož dostával víc slivovice, než dokázal vypít – a to, jak víme, v jeho případě bylo množství mnohonásobně větší než velké –, „dodaná slivovice byla přelévána do lahví a tyto lahve v některých případech dával jako dary svým hostům…“, citují policejní zprávu autoři Jelínková s Valáškem. Deset flašek dostala delegace polského prezidenta Dudy, osm maďarská prezidentka Nováková, dvacet izraelský prezident Herzog, i katarský emír Sání si jich pár odvezl.
I prázdné lahve, do kterých byly slivovicové slivky plněny, stojí za zmínku. Prezidentská kancelář je kupovala od zlínského autoservisu s typicky palírensky znějícím jménem Mammut Store, jednu za tři tisíce korun. V ceně byla dále krabice a papírek s dvouocasým lvem, podpisem Miloš Zeman a informací „51,5% – limitovaná edice“. (To poslední je zvlášť mazané, zkušený lhář dobře ví, že právě detail s půlprocentem zvýšil věrohodnost lží víc než stoprocentně.)
Senzační objevy amerických, tureckých a českých vědců vyvracejí Darwina i Hawkinga |
Jak se dále píše, policejní orgán, konkrétně Národní centrála proti organizovanému zločinu, cena prázdných lahví, ani že v nich byly slivky, vyšetřovatele nijak neudivily, protože za podobnou cenu na Hradě nakupovali i jiné lahve, takže věc odložili. K takové myšlenkové konstrukci mozku netřeba, stačí prodloužená mícha, která obvykle má na starosti věci jako žvýkání a polykání.
Když jsem tu zprávu sežvýkal a snažil se spolknout, přepadly mě smíšené pocity. Na jedné straně jsem si přál, aby to byl aprílový žert, pardon, prank, a zároveň jsem nepochyboval, že to vše je pouhá neveselá pravda. Jak činnost hradní partičky Miloše Zemana (včetně vrchního velitele), tak policejní odložení či spíše zametení věci pod koberec času. Scam čili podraz, řekla by možná Nora.
