Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Víc než zasloužené vyznamenání. Pellegrini ocenil českého architekta, který zachránil Bratislavský hrad

  17:00
Češi někdy vnímají dění na Slovensku z jakési podivně nadřazené pozice. Jsou ale chvíle, kdy si naši východní sousedé zaslouží jednoznačný respekt. Předání státních vyznamenání prezidentem Slovenské republiky Peterem Pellegrinim k nim patřilo.
Fotogalerie3

Alfréd Piffl | foto: Muzeum Ústí nad Labem

Nejen že vyznamenaných byl střízlivý počet osmnáct, což nápadně kontrastuje se zástupy vyznamenávaných na české straně. Ještě zajímavější je, že mezi vyznamenanými se letos ocitlo jméno, které patří k našim společným dějinám 20. století. Řeč je o Alfrédu Pifflovi, architektu narozeném 13. června 1907 ve východočeských Kerharticích.

Piffl promoval na fakultě architektury ČVUT. V duchu velkých architektů předchozích století se stejně intenzívně věnoval vlastnímu projektování jako výzkumu historické architektury. Proto mu vděčíme nejen za návrhy pro památnou výstavu Pražské baroko, která se odehrála v tragickém roce 1938, ale také za takové příspěvky k dějinám architektury, jako je jedna z prvních a dodnes pozoruhodných analytických statí o Janu Blažeji Santinim.

Zatčen a odsouzen

Po druhé světové válce Piffl působil jako ředitel Městského muzea a archivu v Ústí nad Labem a zároveň přednášel na ČVUT a na Akademii výtvarných umění v Praze. V roce 1947 přechází do Bratislavy, kde se stává profesorem na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě a současně přednáší na Akademii výtvarných umění a na Univerzitě Komenského v Bratislavě.

Od roku 1953 se významně podílí na záchraně a obnově Bratislavského hradu. Ten vyhořel roku 1811 a od té doby byl více méně ruinou. Ve 30. letech minulého století nechyběly návrhy tuto ruinu strhnout a nahradit ji novostavbou. Je Pifflovou velkou zásluhou, že po průzkumu zachovalého zdiva trval na možnosti obnovy hradu, jenž je dnes klíčovou součástí nejen bratislavského panoramatu, ale vizuální identity Slovenska jako takového.

Fico je poskok ruské propagandy, píší na Slovensku. Ozval se i Pellegrini

Roku 1957 byl Piffl zatčen a odsouzen za pokus o veřejné pobuřování a pomlouvání spřátelené mocnosti – údajně šlo o dopis matce. Někteří lidé dnes mají odvahu komunistický režim různě omlouvat. Proto je dobré připomenout, že k Pifflovu odsouzení došlo až po Chruščovově slavném projevu na 20. sjezdu KSSS, tedy v době tzv. oblevy v Sovětském svazu.

Ve výkonu trestu v Praze na Pankráci náš architekt uspořádal sérii přednášek o dějinách architektury pro své spoluvězně a navrhoval sgrafitovou výzdobu pro průčelí kláštera karmelitek, dnes tzv. Fortny na Hradčanském náměstí. Je dobově příznačné, že renovaci kláštera vedl jiný neprávem odsouzený architekt – Eugen Kramár.

Odborník čelící pronásledování

Po propuštění Piffl pracoval kratší dobu jako dělník, později jako stavbyvedoucí, nakonec se mohl vrátit k projekční činnosti, ne ale k výuce na vysoké škole. Zemřel v roce 1972 v Bratislavě a o dvacet let později byl rehabilitován.

Alfréd Piffl je příkladem za všech okolností integrální osobnosti, vynikajícího odborníka čelícího pronásledování ze strany totalitního režimu. K jeho posmrtnému vyznamenání lze Slovenské republice jen gratulovat.