Jen od občanské války došlo k sedmi útokům na prezidenta a z toho čtyři byly úspěšné. Ale takhle rychlé opakování pokusů o atentát na možného budoucího prezidenta je něco mimořádného a znepokojujícího. Bude to mít vliv na americkou předvolební kampaň, na jednání budoucího prezidenta či prezidentky a také na Ameriku jako takovou.
Už druhý pokus o atentát ukazuje Ameriku jako zemi plnou násilí, které předchozí vláda nedokázala zkrotit. Toho bezpochyby využije ve své kampani zejména Donald Trump a podstatná část Američanů s ním bude souhlasit. Jenže přestože je míra násilných zločinů ve Spojených státech ve srovnání s Evropou i dalšími ekonomicky vyspělými zeměmi sdruženými ve skupině G7 velmi vysoká, dlouhodobě počet násilných činů přepočítaných na počet obyvatel klesá. V posledních letech dlouhodobě klesá dokonce i počet vražd.
Zdá se, že pokus o atentát na Trumpa spíš může odrážet zvýšenou míru politického napětí a politického násilí. Zde je ovšem potřeba zdůraznit slovo může. V případě podobných atentátníků jde většinou o psychicky labilní jedince či přímo blázny nenapojené na organizované politické násilí či s nimi spojené jen volně. Nicméně k jejich jednání může bezpochyby přispět napjatá společenská atmosféra.
Mobilizace voličů
A ta bude stále napjatější i kvůli jejich činům. Trump i po druhém rychle zmařeném pokusu o atentát zopakoval, že ho nic nezastaví a že jde o útok na jeho voliče i na něj samotného. Chce tím mobilizovat voliče. Zda mu to pomůže, to je otázka. Jeho protikandidátka Kamala Harrisová nad ním v průzkumech veřejného mínění vede jen o kousek, o něco málo více než o dva procentní body. Navíc v americkém systému záleží na geografickém rozložení voličů, kvůli tamnímu nepřímému volebnímu systému může vyhrát i ten kandidát, který má absolutně méně hlasů. Takže na mobilizaci voličů záleží, byť by tak šlo získat jen pár hlasů.
Tenhle pokus ale nakonec může být u Trumpa kontraproduktivní. Trump se totiž nesnaží Ameriku za sebou sjednocovat, dělat ze sebe oběť trpící pro demokracii, což mohou pochopit i voliči Harrisové, ale spíš se ukazuje jako nesmiřitelný bojovník, nevzdávající se a bijící kolem sebe. Tohle mu ovšem může uškodit.
Bil se za Ukrajinu a v knize věštil smrt. Kdo je muž, který chtěl zabít Trumpa? |
Vypadá to totiž, že voliči už jsou v současné době fakticky „rozebráni“. Jak Harrisová, tak Trump mají jádro svých voličů jisté a nerozhodnutých zbývá jen pár. Ti ovšem zdá se mění stranu spíše v okamžiku, kdy se jim nějaký z kandidátů znelíbí. Třeba svým agresivním vystupováním. Na to v této fázi předvolební kampaně sázela Harrisová: že lidé uvidí onoho rozčileného, ošklivého Trumpa, Trumpa neracionálního a nabubřelého. Trump jí to svou současnou reakcí může usnadnit. Jenže zároveň pokud by Harrisová vyhrála, znamená pro ni současný Trumpův postoj k atentátu a jeho využívání atentátu v politice velký problém.
Spiknutí
Trump nechává a zřejmě nadále nechá bujet různé teorie svých příznivců, že atentát je součást širšího spiknutí. Včetně názoru, že když se nepovedla vražda, establishment stojící za spiknutím zmanipuluje volby. Takže pokud Trump nevyhraje, povede to k napětí, eskalaci a možná násilí. Jako jsme to viděli po zvolení Joea Bidena před čtyřmi lety při útoku Trumpových příznivců na americký Kongres. A pokud Trump vyhraje, povede to ke snahám dopadnout domnělé spiklence a nepřátele a k čistkám ve státní správě. Uvidíme, jak tohle americká demokracie ustojí.
