Automobilka Volkswagen (a platí to především pro tuto značku, nikoli celý koncern) funguje už docela dlouhou dobu s nízkou efektivitou. Ilustrovat se to dá strohými ekonomickými čísly i selským rozumem. Hlavní značka koncernu si například vytyčila, že do roku 2026 dosáhne ziskové marže 6,5 procenta, jenže vloni to bylo 3,8 procenta a za letošní první pololetí jen 2,3 procenta.
Onen selský pohled je však snad ještě názornější. Poptávku po elektrickém modelu VW ID.3 by plně uspokojila továrna ve Cvikově, kde se ID.3 samozřejmě vyrábí. Jenže tento elektromobil zároveň VW sestavuje ve skleněné manufaktuře v Drážďanech.
Vedení Volkswagenu obhajovalo úsporný plán. U zaměstnanců nepochodilo |
Leckoho napadne, že fabrika v širším centru města, která vznikala za účelem výroby vlajkového a dnes již nevyráběného luxusního modelu Phaeton, je nejen logistickou noční můrou, ale i celkově neefektivním provozem. Avšak výrobu tu VW drží zuby-nehty.
Tedy ne že by tak úplně chtěl. Jenže mu vlastně nic jiného zatím nezbývá. I když se to teď možná změní. Ona skleněná manufaktura, kdysi důkaz pýchy celého koncernu Volkswagen, je totiž společně se závodem v Osnabrücku jedním ze dvou nejvážnějších kandidátů na zavření. Ano, značka VW zvažuje, že chce poprvé ve své historii uzavřít některý z výrobních závodů v domácím Německu.
Odbory si závody vzít nenechají
Důvod je poměrně jednoduchý – dosažení oné kýžené efektivity. Vždyť celý koncern má celkovou výrobní kapacitu 15 milionů kusů aut ročně, ale vloni vyrobil něco přes devět milionů kusů a i v historicky nejúspěšnějších letech se dostal sotva k hranici 10,5 milionu aut. Závody v Německu jsou přitom typicky nejen jedny z nejnákladnějších na pracovní síly, ale také patří k nejstarším, což znamená i nižší efektivitu použitých technologií, případně nutnost investic do modernizace.
VW nebude mít takový krok ale vůbec snadný. Automobilka se o něco takového snažila už několikrát v minulosti, ale předchůdci Olivera Blumeho, aktuálního šéfa značky VW, si na tom vylámali zuby.
Vždy jim zlomily vaz silné odbory, které mají ve VW obrovský vliv. A které už dopředu hlásí, že „své“ závody si rozhodně vzít nenechají. Blume a další členové vedení Volkswagenu ale tentokrát vypadají neoblomně a v podstatě naznačují, že tentokrát jde o samotné přežití automobilky, která bez patřičných škrtů nebude mít peníze na investice do nových modelů.
Šéf Škodovky slibuje elektromobil za půl milionu. „Z čínských aut nemáme strach, konkurenční boj vítáme“ |
Volkswagen totiž nechce šetřit jen proto, aby se to krásně projevilo v dalším čtvrtletním výkazu firmy v podobě zisku. Firma potřebuje investovat do nových aut a technologií, protože dosavadní vlna investic zatím moc nevychází. VW se až slepě vrhl na pole elektromobilů, přičemž tak nějak pozapomněl na další důležitou moderní složku mobility – digitalizaci. A konkurence, zejména ta čínská, sílí a Volkswagen prostě potřebuje změny, aby s ní mohl bojovat.
Za neúspěch Škoda nemůže
Pozitivem na aktuálním dění je, že se Blume i jeho nadřízení v koncernu Volkswagen momentálně skutečně soustředí na potíže značky VW (případně dalších značek jednotlivě). V minulosti totiž často docházelo k určitému ukazování prstem jinam a různé strany například naznačovaly, že za neúspěch značky VW může třeba úspěšná Škoda.
Nic takového tentokrát snad nehrozí i proto, že přímým nadřízeným Blumeho je Thomas Schäfer, bývalý šéf mladoboleslavské automobilky. A o neefektivitě VW snad už nepochybuje nikdo. Ani ty odbory, které ale vypadají, že se budou bránit do roztrhání těla.
Otázkou teď zůstává, kdo má v nadcházejícím souboji jaké páky. Odbory totiž vládnou sílou lidu, tedy zaměstnanců VW, navíc mohou často počítat s politickou podporou. Vedení Volkswagenu má ale v ruce jasná čísla a vidinu hrozby čínských automobilek, které ohrožují vlastně celý tradiční evropský automobilový průmysl.
I když se to nezdá, Volkswagen musí jednat rychle. Jinak by se ze slavné automobilky mohla také zůstat jen prázdná schránka, jakou se stala kdysi slavná americká automobilka Chrysler. Ta také kdysi dala jméno celému koncernu, který tvořil jednu část někdejší detroitské „Velké trojky“. Dnes Chrysler, už dávno pod křídly jiného koncernu, vyrábí jeden model a je na zavření. Selský rozum tedy říká, že by tentokrát mělo vyhrát vedení automobilky. Realita ovšem bývá, obzvlášť v moderní době, všelijaká.
