Lidstvo má své nejlepší léta dávno za sebou. Podle filmu Matrix byl vrchol civilizace rok 1999. Osobně myslím, že mohl nastat o několik let dříve. Minimálně na poli umění už se nejspíš nepodaří překonat seriál Simpsonovi. Mluvím teď o starších epizodách. Samozřejmě si uvědomuji, že Simpsonovi stále ještě pokračují. Jejich autorům se však povedlo udělat poslední dobrý vtip někdy zhruba před čtvrt stoletím. Možná je to i ještě déle. Staré díly jsou milionkrát lepší než nové.
Můj snad nejoblíbenější díl se jmenuje Bart vs. Austrálie. Patří do šesté série. Americká televize Fox ho poprvé odvysílala 19. února 1995. Simpsonovi v něm navštíví největší zemi Oceánie, aby se Bart mohl omluvit za dlouhý hovor na účet volaného.
V jedné z vedlejších zápletek si Bart vezme s sebou z Ameriky žábu. Kvůli zákazu dovozu nepůvodních druhů ji nechá ve fontánce na letišti. Žába ale vyskočí oknem ven, kde si ji strčí do kapsy klokan a tak dále. Na konci dílu jsou žáby úplně všude.
Velká žabí pohroma
Málokdo ví, že zrovna tenhle příběh je podle skutečnosti. V roce 1932 přivezli místní pěstitelé cukrové třtiny do Austrálie 102 původem středoamerických ropuch obrovských. Chtěli je použít jako levný prostředek ke zničení brouka Dermolepida albohirtum, který cukrovou třtinu žere. Ropuchy zase žerou brouka.
Zemědělcům se jejich plán vymkl z rukou. Ropuchy si totiž rády pošmáknou i na ledasčem dalším. V Austrálii se jim daří. Dnes se jejich temní populace odhaduje na víc než 200 milionů.
Tohle není rosnička. Ropucha obrovská může vážit až dvě kila.
Vytlačují původní druhy. Jejich jed ohrožuje lidi i domácí mazlíčky. Jejich kvákání nenechá Australany vyspat. Rádi by se ropuch zbavili. Zatím se jim to však nepovedlo.
Občas se ale najde i případ, kdy invazní druh do nového prostředí naopak zapadne. Jeden takový příběh se týká madagaskarského baobabu Grandidiérova. Tento majestátní strom dorůstá ve své domovině až pětadvaceti metrů.
U nás se dá pěstovat jako pokojová rostlina. Jeho semena si můžete objednat na internetu. Na Madagaskaru kdysi obstarávali v principu dost podobnou službu obří želvy a lemuři, případně velcí nelétaví ptáci.
Prasata záchranáři
Všichni tito živočichové však vymřeli už zhruba před tisícovkou let. Nejspíš to bylo lidským přičiněním. Baobab měl proto logicky vymřít také. Kupodivu však na ostrově dál roste. Biologové si dlouho lámali hlavu proč. Nedávno asi záhadu definitivně rozlouskl tým ekoložky Seheno Andriantsaralazaové z Antananarivské univerzity.
Zmínění výzkumníci našli semena baobabů v trusu štětkounů šedých. Je to druh divokého prasete. V kohoutku dorůstá od 66 centimetrů do jednoho metru. Občas se mu říká prase madagaskarské. Na ostrov však nepatří.
štětkoun
Objevilo se na něm někdy před jedním až pěti tisíci let. Jeho invaze se tak velmi přibližně kryje s časy, kdy zmizely druhy do té doby šířící semena baobabů. Štětkouni nejspíš převzali jejich úlohu.
Semenům se v jejich trávicím systému daří dost špatně. Pokud jím projdou, vyklíčí jich jen malá část. Pořád jsou na tom ale lépe než semena, která zůstanou ve stínu svého mateřského stromu. Ta jsou prakticky bez šance.
Objev by mohl mít i zajímavé praktické následky. Lidé se totiž zavlečené druhy často snaží v místech, kam nepatří, hubit. Příklad štětkounů a baobabů ale ukazuje, že taková snaha může špatně dopadnout.
