Ať už však jsou jakékoliv, u všech pravděpodobně platí následující pravidlo: kdo měl rád staré, dobré Západní Německo, ten měl rád i starého, dobrého Franze Beckenbauera. Sami Němci, zejména ti narozeni na západě země, přitom dobře vědí, že mít bezpodmínečně rád jejich zemi nebylo jen tak. Velkou roli v tom sehrávala sebeironie.
Zemřel „Císař“ Franz Beckenbauer. Německé fotbalové legendě bylo 78 let |
Ta byla západním Němcům nejpozději od 60. let vlastní. Došlo tomu v reakci na ironii a posměšky, kterých se jim dostávalo od jejich zahraničních partnerů v takové míře, až si ji sami oblíbili. V tomto ohledu byl Franz Beckenbauer typicky západní Němec.
Sám se ostatně nikdy nepovažoval za vzor ctnosti, na což nejvíc nejspíše doplácela jeho první z celkově tří rodin. Beckenbauer měl již ve 23 letech tři děti a sám zpětně uznával, že v této době především chtěl fotbalem dobývat Jižní Ameriku, Asii, svět, a že si tento nedostatek později nikdy neodpustil. Nedostatky přitom císař Franz bytostně nesnášel a to zejména ve fotbale. Jako hráč i jako trenér.
Proto se jako hráč driloval tak, až veškerou námahu přetavil v lehkost a eleganci, a jako nestudovaný trenér, který se oficiálně nechával titulovat „šéf týmu“, studoval videa ze zápasů veškerých soupeřů až do padnutí. Ostatně nic náhodě neponechal ani jako prezident kampaně za získání fotbalového mistrovství světa 2006 pro Německo. I tuto kampaň bral tak vážně, až se přitom zapletl do finančních machinací, které jej v roce 2015 po odhalení ze strany magazínu Der SPIEGEL stály notnou část jeho kreditu.
Takové kariérní rozlety a pády – umocněny ještě působením v televizních reklamách a aktivním podílem na komercializaci něčeho tak entuziastického, čímž až do zlatých 70. let byl fotbal - by nejspíše pro jiné, nejen fotbalové smrtelníky představovaly vážný problém. Nikoliv pro Franze. Jeho životní cesta, podobně jako vzpomínka na Západní Německo, díky všem jejím nerovnostem i nestřídmostem jen doložila starou a pro většinu lidí i konejšivou pravdu a totiž, že nikdo není dokonalý. Ani císař Franz.
Pokud by se měl Beckenbauerův životní příběh k někomu přirovnat, pak nejspíše k severoirské fotbalové legendě Georgi Bestovi, který byl v 60. letech nazýván pátým, neoficiálním členem The Beatles. Franz Beckenbauer byl podobný jeho přesnému opaku. Racionální, disciplinovaný, finančně odpovědný.
To však neznamená, že by s Franzem Beckenbauerem nebyla zábava. Jen k té zábavě bylo zapotřebí mít alespoň trochu rád Západní Německo. Franz Beckenbauer však dokázal nejen zaujmout, ale i dojmout. O tom ostatně nejvíce svědčí reakce nejen německých fanoušků. Jeho úmrtí námi všemi pohnulo. Servus, lieber Kaiser Franz!
